Od Františka Drtikola k Dagmar Peckové aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní I.
Spořilov je zahradní město, které je oficiálně součástí pražských Záběhlic. Záběhlice jsou ale pro Spořilováky daleko – Spořilov je prostě samostatná jednotka. A od svého vzniku (na přelomu 20. a 30. let 20. století) přitahovala velké osobnosti jak kultury, tak i společensko-politického života.
Čtěte také
Namátkou: Vojtěch Preissig, František Drtikol, Adolf Branald, Libor Fára, Jiří Suchý, Josef Abrhám a Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil, Radek Baborák, Dagmar Pecková, Karel Vacek, Luděk Hulan, Karel Zich či strýček Jedlička.
Tihle všichni tu žili nebo žijí a spoluvytvářeli (spoluvytvářejí) jedinečnou atmosféru místa, které se sice v době proměňuje, stále ale zůstává jedinečným. Na svědomí to mají jak architekti, kteří Spořilov vyprojektovali, tak i jeho obyvatelé nebo ti, kteří tu tvořili.
Některým z nich je věnován vltavský cyklus nazvaný Spořilovská bohéma. Jeho první řada obsahuje deset dílů. Tři z nich jsou věnovány osobnostem, které nás už opustily, v sedmi zbývajících nám o svém vztahu ke Spořilovu vyprávějí jeho současní nebo minulí obyvatelé osobně. První část připomíná mimo jiné architekty Vlastimila Brožka a Karla Polívku, kteří stojí za podobou Spořilova (nutno říct, že architektonicky a urbanisticky důkladně promyšlenou a v Česku ojedinělou). Vedle nich je tu řeč i o první profesionální československé sochařce Karle Vobišové-Žákové a dalších architektech a výtvarnících, včetně slavného Františka Drtikola. Zajímavosti o nich prozradí teoretik kultury Josef Vomáčka.
Ve druhé části se vrátíme na podzimní městský projekt Zažít město jinak, konkrétně na jedno spořilovské „náměstíčko“, kde se v rámci akce promítal film Spořilováka Michala Žabky Velké dobrodružství Čtyřlístku, opékaly se u toho buřty, pojídaly svépomocně ukuchtěné dobroty a popíjelo pivo. Michal Žabka nám taky prozradí, jak Spořilov vstupuje do jeho filmů.
Ve třetí části nám pěvkyně Dagmar Pecková řekne, jak ji Spořilov zachránil před utrácením peněz za kožichy a jak si nechala dům na Hlavní ulici přestavět.
Čtvrtá část je věnována Eduardu Markovi alias bratru Hroznýšovi, sto tříletému skautovi, příslušníkovi protifašistického i protikomunistického odboje (v obou režimech taky vězněnému) a milovníkovi holandských instantních polévek. Mimochodem – ve svém věku absolvoval nedávno tandemový seskok padákem!
A v páté části nám herec Miroslav Táborský řekne, jak by si představoval ideální propojení starého a nového Spořilova. Mimochodem – i on svůj dům přestavěl, ovšem s takovou pietou, že to vůbec nepoznáte.
Náš rozhlasový cyklus samozřejmě nemůže pojmout všechna slavná spořilovská jména, to by rádio nevysílalo nic jiného. Teď tedy deset dílů, na jaře pokračování. Částem 6–10 věnujeme další samostatný článek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka