Za nové české sklo může Hitler, říkal s nadsázkou sklářský výtvarník René Roubíček. Poslechněte si jeho Osudy
Před 100 lety se narodil nestor českého sklářského designu, pedagog a světově uznávaný výtvarník René Roubíček. Poslechněte si jeho rozhlasové vyprávění ve vltavských Osudech.
Natočeno: v roce 2013
René Roubíček (1922–2018) říkával, že „vyrostl na muzice“. Jeho otec byl profesionální hudebník, vystudoval konzervatoř, jeho dva strýčkové byli výtvarníci. Sám denně hrával na piáno, hrával v orchestru, na saxofon, klarinet, vedl studentský pěvecký sbor.
Odmalička maloval, po první „dětské“ výstavě, to mu bylo snad patnáct let, si ho pozval Max Švabinský a chtěl ho k sobě, jakmile skončí reálku, přijmout na Akademii. Místo toho přišel Hitler, vysoké školy byly zavřeny, René Roubíček šel studovat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Jeho profesor kreslení Severa mu při vyplňování přihlášky doporučil, aby se věnoval sklu. Jak se ukázalo, bylo to doporučení prozíravé.
René Roubíček vystudoval v ateliéru profesora Jaroslava Holečka a Josefa Kaplického a stal se jedním z tvůrců nového, moderního českého skla. Působil jako profesor na Střední odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově, byl vedoucím výtvarníkem Borského skla v Novém Boru, přednášel v Německu, Americe, v Japonsku, od roku 1982 byl duší mezinárodních sklářských sympozií u nás i v zahraničí.
Čtěte také
Světový zájem o nové české sklo „nastartovala“ Velká cena z Expa ´58 v Bruselu. Exceloval René Roubíček i jeho žena, rovněž významná česká sklářka, Miluše Roubíčková. V té době navázal celoživotní tvůrčí spolupráci s vynikajícím mistrem sklářem Josefem Rozinkem, později pokračoval s jeho žáky.
René Roubíček vytvářel technicky i tvarově složitá díla, snoubil monumentální i komorní sochařské objekty s architekturou, prostřednictvím své tvorby vedl nepřetržitý dialog s prostorem. Návštěvník výstavy R. Roubíčka a M. Roubíčkové „Sklo – a proč ne!“ u Medy Mládkové na pražské Kampě (2013) odcházel s pocitem, že jeho „skleněné“ exponáty jsou v neustávajícím rytmickém a barevném pohybu, že jsou „živé“, vyzývající k dialogu každého, kdo je nablízku. Je to fascinující „zhmotnění“ jednoho z umělcových přání vytvářet sklo živé, čisté, dynamické.
Související
-
Britové vyžadují sklo, které připomíná renesanci, říká sklářský výtvarník František Jungvirt
Příroda ve všech podobách, tradice, ale i hudba nebo popkultura – to jsou inspirační zdroje čtyřiadvacetiletého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta.
-
Sklo by nemělo působit svou krásou, ale tím, jak komunikuje se světem, říká Václav Cigler
O tvorbě Václava Ciglera, světově známého umělce, který se proslavil prací s optickým sklem, mluvila v ArtCafé jeho spolupracovnice Jana Šindelová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
