Osudy Jiřího Sopka. Rozhlasové vzpomínání malíře a pedagoga
Jiří Sopko vzpomíná na dětství strávené na Zakarpatské Ukrajině i v Kladně, kam se rodina přestěhovala a kde na budoucího malíře zapůsobil výtvarník Karel Souček. Na studiích pražské AVU zažil Jiří Sopko ještě prvorepublikovou generaci pedagogů, na něž rád vzpomíná.
V rozhlasových osudech se nevyhýbá ani období 70. let, kdy nemohl vystavovat a kdy ho temnota zasáhla i v osobním životě. Realizovat se mohl až po roce 1989, a to také jako rektor akademie.
Jiří Sopko vypráví také o svých zamilovaných Benátkách, o barvách a technikách a uvažuje o současném stavu umění, kde už dle jeho názoru není třeba talentu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Boček: Případ doktora Karpety. Detektivka o zmizelém muži a otázkách jeho (ne)smrtelnosti
-
Helena Benešová: Šerloček. Když se z dětské hry na detektiva stane tragická záležitost
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Abel Posse: Psi z ráje. Objevil Kolumbus ztracený ráj?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
