William Turner u Labe
Hamburská galerie Bucerius Kunst Forum na Radničním náměstí láká na jednoho z největších anglických krajinářů Williama Turnera. Jeho krajinomalbě, což byl do té doby žánr poměrně přehlížený, se podařilo získat uznání, jakému se těšila malba historická.
„Mým úkolem je malovat to, co vidím, nikoli to, co vím,“ říkal o své tvorbě William Turner, přední zástupce romantiky, který je považován za předchůdce impresionismu. Jak se mu jeho filozofii podařilo naplnit, lze obdivovat v hanzovní metropoli, kde se prezentuje jako „Malíř elementů“, jak jej ostatně nazývali už jeho současníci. Živly jako oheň, voda, vzduch i země jej fascinovaly a intenzivně se zabýval jejich interakcí. Jeho vize elementů, které se prostřednictvím energie vzájemně propojí, byla úzce spojena s tehdejším přírodovědným výzkumem.
Turner není v Hamburku poprvé, na sever Německa jej cesty zavedly v roce 1835. Prvního září téhož roku údajně připlul na palubě poštovní lodi do hamburského přístavu, jak o tom o dva dny později psaly noviny. Motivy pro svá plátna nalezl u Alsteru, na třídě Jungfernstieg a kolem přístavu, což jsou i dnes jedny z hlavních magnetů města. Další jeho zastávkou byl Kiel, odkud pokračoval do Kodaně. Turner byl nadšeným cestovatelem a podíval se také do Říma, Benátek i Neapole. Skicář měl neustále při sobě a pořídil stovky náčrtů, z nichž mnohé později pečlivě rozpracoval.
Galerie Bucerius Kunst Forum se zaměřila na Turnerovu pozdější tvorbu a prezentuje na 95 děl z londýnské Tate Gallery, ale také z dalších anglických, amerických a německých obrazáren. Kromě olejomaleb najdeme také slavné akvarely, 15 z nich vůbec poprvé opustilo slavnou londýnskou galerii.
Atmosféra krajiny, její proměny, to Turnera fascinovalo ze všeho nejvíce. Ve svých dramatických i zasněných obrazech okouzluje dokonalou schopností zachytit nálady přírody. Některé ze svých prodaných obrazů dokonce kupoval zpět, aby je prostudoval a opět namaloval na základě nových poznatků. Nikdo před ním nezacházel s barvami tak svobodně jako právě Turner, jehož styl se v rodné Anglii stal za jeho života terčem mnoha jízlivých poznámek a posměšků.
Fascinovalo jej slunce a světlo, dokonce prý před smrtí řekl: Slunce je Bůh. Byl posedlý mořem, na které s oblibou vyplouval, maloval lodě v bouři, podle legendy se dokonce nechal přivázat ke stěžni lodě, aby mohl dramatický prožitek všemi smysl věrohodně přenést na plátno. Výsledkem byl obraz Parník ve sněhové bouři (1842). Zatímco Turner nacházel inspiraci v literárním díle anglických romantiků Johna Miltona a Lorda Byrona, jeho vztah k přírodě ovlivnil francouzské impresionisty. Na sklonku života žil osaměle v malém domku na břehu Temže.
Výstava je v Hamburku k vidění do konce září, kdy se přestěhuje do Národního muzea v Krakově.
