Výstava o svobodných zednářích

14. leden 2003

V říjnu 2002 byla v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích otevřena výstava Svobodní zednáři v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která potrvá do 31.3.2003. Připravili ji pracovníci Jihočeského muzea ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.

Jedná se o první výstavu, která mapuje zednářské památky na území Čech, Moravy a Slezska od poslední čtvrtiny 18. století po současnost. Kromě muzeí a hradních a zámeckých archivů, kde jsou tyto památky většinou uloženy, se na výstavě podíleli i soukromí sběratelé a zednářské lóže, které obnovily svou činnost po roce 1989.

Výstava je členěna do čtyř celků. Dominantní jsou "červený" a "modrý" sál, které odděluje černě vyzdobená "komora rozjímání" a doplňuje chodba věnovaná některým osobnostem zednářství první republiky. Ve vstupní hale muzea je rovněž vitrina věnovaná současnému svobodnému zednářství v České republice.

Červený sál seznamuje především s památkami 18. století, dále s ezoterně orientovaným zednářstvím a tzv. vyššími stupni "starého a přijatého skotského ritu". Modrý sál prezentuje zednářství "jánské" a prvorepublikové, včetně památek na zednářskou činnost bratří německé národnosti žijících v Čechách.

Svobodní zednáři

Dominantou prvého, červeného sálu, je vybavení lóže "Elu de Quinze", tedy lóže desátého stupně, nalezené na zámku v Rájci nad Svitavou. Tyto předměty nebyly dosud známé, protože v evidenci byly vedeny jako "anatomické pomůcky". Jedná se o tři vyřezávané svícny v podobě lidských koster doplněné třemi vyřezávanými lebkami. Další zajímavostí v tomto sále je nejstarší zednářský rituál, podle kterého ve druhé polovině 18. století pracovala lóže Sincerité v Klatovech. Tato nejstarší zednářská památka na našem území byla po roce 1945 považována za ztracenou a znovunalezena byla při připravování výstavy. Na své badatelské zpracování čekají listiny a instruktážní kresby řádu rosenkruciánů a řádu Asijských bratří, uložené v Archivu Národního muzea. Pozornost veřejnosti v "modrém" sále jistě upoutá například vitrina prezentující zednářské památky z pozůstalosti Nejvyššího komtura Velkolóže československé Alfonse Muchy.

Výstava představuje veřejnosti fenomén svobodného zednářství, který má na našem území 260 let starou tradici (první zednářská lóže byla založena roku 1741). Na rozdíl od rozšířených představ o zednářských ideálech Jana Amose Komenského či zednářské příslušnosti Františka Antonína hraběte Šporka nebo Josefa Dobrovského, které se tradují v nepříliš bohaté literatuře o svobodném zednářství u nás, ale nenalézají oporu v historických pramenech, je výstava opřena o konkrétní historický materiál. Svobodní zednáři dvakrát zasáhli do našich dějin. Pprvé v 18. století, kdy podporovali osvícenské reformy Marie Terezie a především Josefa II. Členové lóží stáli u zrodu našich prvních novodobých vědeckých institucí, včetně Národního muzea či Moravského zemského muzea. Za první republiky lóže sdružovaly muže, ktří byli ideovou oporou demokratické rpubliky. Toto období důkladně zmapovala nedávno vydaná kniha J.Čechurové Svobodní zednáři.

autor: Luboš Antonín
Spustit audio