Výlety za Haškem i s Haškem

1. září 2017

Součástí projektu Haškovské léto jsou oblíbené Výlety s Vltavou, v posledním srpnovém týdnu věnované některým Haškovým stopám. Miloš Doležal s Tomášem Mazalem (a v některých dílech i spisovatelovým vnukem) v pěti zastaveních pátrají a putují po místech, která byla pro Jaroslava Haška osudem či jistým způsobem nevyhnutelně určující, pozoruhodná svojí lokací nebo dnes zvráceným geniem loci, památečná absurdním příběhem rozverných Haškových kumpánů i zdánlivě neuvěřitelným setkáním.

Navštívíme tak v pražské Řetězové ulici dnešní ztichlou kavárnu Montmartre, od roku 1911 oblíbené a hlučné sídlo umělecké bohémy Prahy. Jaroslav Hašek zde byl vítanou atrakcí, neboť i ve stavu značné opilosti dovedl přednášet zdánlivě nesouvislé, ale vtipné proslovy k publiku. Až do doby, než „Jaroušek“ ztropil výtržnosti a byl samotným Waltnerem z podniku několikrát doslova vyhozen. Má tragedie montmártská - tak nazval Hašek povídku, věnovanou těmto svým nedobrovolným odchodům.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tři díly v podání Oldřicha Kaisera on-line po celé léto

Oldřich Kaiser čte Švejka

Před osmi lety se zrodil nápad uchopit Haškův román nově a zároveň ve své celistvosti. V uplynulých letech jsme natočili první dvě knihy Švejka v kongeniální interpretaci Oldřicha Kaisera, letos vznikla nahrávka třetího i nedokončeného čtvrtého dílu. První tři díly poslouchejte zde:

Nelze vynechat rodný dům Jaroslava Haška ve Školské ulici v Praze, dokonce i se zachovanou pavlačí a bytem v patře. Dnes je ovšem spolu s dalším domem vše propojené a adaptované v jeden luxusní hotel pro zahraniční hosty. O tom, že se zde v roce 1883 narodil autor celosvětově známé románové postavy Švejka, nemá nikdo v recepci ani z personálu, natož z hostí ani ponětí.

Keška u Haška: Najděte vltavský poklad na Lipnici

Hrad Lipnice

Haškovské léto na Vltavě pokračuje – již od pondělí 7. srpna budete moci ve vltavském éteru poslouchat premiérové díly románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Protipólem je Haškovo místo posledního spočinutí, hrob na Lipnici. Kolem smrti a v souvislosti s ní zavládl v lednu 1923 chaos plný nedorozumění a zmatků. O tom, ale i o domku na Lipnici, kde Hašek krátce žil a také zemřel, vypráví Richard Hašek. Nepřehlédnutelné jsou v muzeu vystavené Haškovy plstěné boty zvané pimy, které si přivezl z Ruska.

Kdo by neokusil branické pivo! Okusme jej znovu i my. Ve stopách Haškových kumpánů (dacanů) a aféry na vozíku přivázaném a odvezeném Píseckém vydejme se do zahradní restaurace v pražském Braníku, do sousedství bývalého slavného pivovaru. Právě zde završovali dacani svůj „alkoholizující“ týden, právě odsud se nalodili a vydali ještě na dalekou cestu parníkem do Davle. Restaurace má dnes čínské majitele a branické pivo se vaří na Smíchově.  To by měl Hašek teprve radost!

Po stopách Jaroslava Haška. V pimách na Lipnici aneb Když táhne silná trojka

Richard Hašek, vnuk Jaroslava Haška (vlevo) s dílem sochaře Radomíra Dvořáka

25. srpna 1921 vystoupili na nádraží ve Světlé nad Sázavou z vlaku malíř Jaroslav Panuška a spisovatel Jaroslav Hašek. Nikdo je tehdy nevítal, sotva kdo poznal. Přesto se jednalo o osudovou chvíli. Pro jejich životy, dějiny Vysočiny i českou literaturu.

A ještě jedno nečekané zastavení. Sluneční zátoka v zákrutu Sázavy, romantické místo nedaleko Ledče nad Sázavou, od roku 1925 skautské tábořiště Jaroslava Foglara a jeho Hochů od Bobří řeky. Ale pozor – píše se červen 1922. Z hospody v Ledči se potácivě navrací na Lipnici podnapilý Jaroslav Hašek (věk: 39 let) a dole u ohbí řeky potkává Jaroslava Foglara (věk: 15 let), který s „doteky motýlích křídel“ se právě vrací z výletu. Co si ti dva mohou při letmém setkání říci?

autoři: Miloš Doležal , Tomáš Mazal
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.