Výběr z pěti sbírek v jedné Touze. Básnická tvorba Maxe Broda vychází česky v zrcadlové edici

25. únor 2022

Ten, který navzdory přání autora nezničil texty Franze Kafky a zanechal je díky tomu dalším generacím. To je asi nejobvyklejší přízvisko Maxe Broda, spisovatele, publicisty, překladatele, hudebního skladatele a také básníka. Jeho poezie je českým čtenářům k dispozici v dvojjazyčném vydání výboru Touha.

Přebal výboru z básnického díla Maxe Broda: Touha

Nejen kamarád Kafky

„Max Brod je u nás známý především jako přítel Franze Kafky a pečovatel o jeho pozůstalost, ale jeho celkové dílo je velice rozsáhlé. Jsou to romány, dramata, eseje, působil také jako publicista a překladatel z češtiny – kromě toho překládal také z francouzštiny, latiny a hebrejštiny do němčiny. A tím se zasloužil také o šíření české kultury v zahraničí. Významně přispěl třeba k popularitě Janáčkova hudebního díla, přeložil totiž do němčiny libreta všech jeho oper a napsal o něm první monografii. Max Brod byl zkrátka mnohostranný vzdělanec. Zabýval se také filozofií a zkomponoval osmatřicet hudebních děl. Já jsem se však soustředila na jeho poezii, protože ta je u nás téměř neznámá,“ líčí iniciátorka vydání výboru z díla Maxe Broda, překladatelka Zlata Kufnerová, která má na svém kontě už sto padesát překladů z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny.

A dodává: „Třebaže byl mezi svými známými považován za průkopníka expresionismu, mnoho jeho básní nelze za expresionistické pokládat. Snažila jsem se postihnout jeho básnickou tvorbu časově i tematicky, což kromě expresionismu zahrnuje tematika města, milostná i přírodní lyrika a také židovství. Tón jeho lyriky bývá často humorný, pro milostnou lyriku je příznačná i lehká ironie, rád vytvářel neologismy, originální slovní spojení a metafory.“ 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.