Výběr z denního tisku, 19. srpna

V Hospodářských novinách píše náš vltavský kolega Petr Veber o zítřejším vystoupení Plácida Dominga v Českém Krumlově. Koncert nejslavnější postavy operního umění současnosti (po smrti Pavarottiho, jak píše Veber) provázejí mimořádná bezpečnostní opatření týkající se provozních detailů, obrovitého pódia, uzavírek ulic i přísných pravidel pro diváky a novináře. Koncertu už jsme se dnes v Mozaice věnovali.

Hospodářské noviny také zvou do Vídně: Kunsthistorisches Museum hostí výstavu největších renesančních portrétistů, výstava nese název „Dürer – Cranach – Holbein“. Přičemž podle Ireny Zemanové jsou zastoupeni prakticky všichni významní renesanční portrétisté pocházející z německy mluvícího prostředí. Výstava je prý „dechberoucí cestou německou, anglickou ale i českou historií“ – mimojiné je k vidění jediný dochovaný portrét Ladislava Pohrobka. Zkrátka výstava je v nejlepším slova smyslu „učebnicí dějepisu“.

A podobně bychom za jakousi alternativní učebnici dějepisu výtvarného umění mohli považovat sbírku umění Alberta C. Barnese. Věnují se jí Lidové noviny. Albert C. Barnes – tento syn řezníka a objevitel léku proti kapavce, jak připomíná Tomáš Pospiczyl – shromáždil ve vile na okraji Filadelfie téměř tisícipoložkovou kolekci s hodnotou odhadovanou na 25 miliard amerických dolarů (díla Cézanna, Picassa, Renoira, Modiglianiho, Gauguina, Maneta či Moneta). Ale vila byla teď v červnu definitivně uzavřena a stěhuje se do nové budovy, která bude otevřena příští květen.

A Lidové noviny a také Právo přinášejí rozhovor s americkou skupinou The National, která ve středu koncertovala v pražské Arše. Zatímco Ondřeje Štindla v Lidovkách zajímají víc počátky skupiny, původní profese hudebníků, témata písní (třeba o rodičích a dětech), vlastní pódiové vystupování a třeba i jejich spolupráce s filmem (připravují hudbu k filmu Big Sur o Jacku Kerouakovi), Šárka Hellerová orientuje rozhovor v Právu k programu aktuálního turné, k hudebním vzorům skupiny, k srovnání její popularity v Evropě a v Americe a hlavně k současné americké ekonomické a politické situaci (skupina podpořila Barracka Obamu).

Na literárních recenzích v dnešních novinách mě zaujaly obecné úvahy o literatuře:

Klára Kubíčková začíná v Mladé frontě Dnes svou recenzi nové knihy Ireny Obermannové Tajná kniha těmito slovy: „Co vlastně čekáme od dobré knihy? Poučení, literární zážitek, přesah, sedlinu, která v nás zůstane i po dočtení a kterou pak v sobě rozviřujeme a hledáme pravdu jako v kávovém lógru? To ano, a ještě tu alchymickou přísahu, která se nedá definovat: mám ráda knihy, které mě vtáhnou a nebojují proti mně autorovým egem nebo jeho aurou, splynou, rezonují.“

A Ondřej Horák v Hospodářských novinách začíná svou recenzi románu ruské autorky Olgy Grušinové Život a sny Anatolije Suchanova takto: „Není na světě mučivějšího problému, než je problém umělce, umění a jeho účinků na lidi, říká ve slavné novele Thomase Manna její titulní postava Tonio Kröger. Zní to rozumně, ba vznešeně, ale kdo by něco takového pronesl před frontou lidí na úřadu práce?“ Ptá se Ondřej Horák, pokračování najdete v Hospodářských novinách.