Sladké pokušení na Hluboké. Na výstavě Gentle SIN souzní odvážné současné sklo s duchovním středověkem

9 fotografií

V Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou svedl do jednoho výstavního prostoru tvorbu sklářských designérů, kteří jsou zastoupení ve sbírce SIN Studia. Patří mezi ně třeba Rony Plesl, Richard Štipl nebo světoznámý izraelský tvůrce žijící v Paříži Arik Levy. Ale také umělci, pro které sklo není primárním materiálem a socha prvotním médiem – například výtvarník, hudebník, performer a pedagog Milan Knížák, multižánrový umělec a neúnavný experimentátor Jiří Černický nebo malířka Laura Limburg. Jedno ale mají autoři zastoupení ve sbírce společné: díla pro ni tvořili pomocí techniky Vitrum Vivum, která jim umožnila překročit tradiční hranice skleněné plastiky.

Krása jako souznění protikladů a řád Boží

Třicet skleněných artefaktů současných tvůrců v „Jemném hříchu“ vstupuje do dialogu s gotickým uměním, které rovněž využívalo kvalit skla včetně specifické luminozity. V interakci současných a středověkých artefaktů tak podle Hnojila na povrch vyplývají nejen rozdíly v roli a pojetí skla tehdy a dnes, silně nás konfrontuje třeba i s tématem duchovnosti nebo krásy: „Středověký člověk vnímal krásu zcela jinak než my dnes. Krása pro něj byla o Bohu. Vnímal ji jako Boží dokonalost, božský řád. Odtud využívání zářivých barev, zlata, drahokamů, bohaté duchovní symboliky. Oproti tomu ošklivost spojoval s hříchem. Ostatně Tomáš Akvinský napsal cosi ve smyslu, že krása je souznění protikladů, a právě tak jsem v koncipování výstavy postupoval. A došel k závěru, že krása je pro člověka zásadní a nezbytná – ať už ve středověku či dnes.“