Vladimíra Bezdíčková
Zaštiťuje programovou řadu Osudy a přispívá do dalších literárních řad a cyklů.
Narodila jsem se ve Vlašimi a šťastně zde prožila kus života. Po vystudování Pedagogické fakulty UK Praha (obor Český jazyk a literatura a Hudební výchova) a dočasném ověřování si pedagogických schopností na základní škole jsem v roce 1995 nastoupila jako slovesná redaktorka do Redakce publicistiky a kulturního zpravodajství ČRo Vltava. Akčnost, nutnost být stále v pohotovosti, redakční všestrannost takového působení mě bavila a těšila, přesto jsem neodolala a v roce 2007 nadšeně zakotvila jako slovesná redaktorka v literární redakci ČRo Vltava, kde jsem převzala starost zejména o literaturu skandinávskou. Od té doby vyhledávám ve stozích knih ty pravé texty pro rozhlasové vysílání, upravuji je pro následné natáčení, oslovuji překladatele a spisovatele s návrhy na rozhlasové pořady. Je to činnost tvůrčí, dobrodružná, nikdy nekončící.
V současné době přispívám do pravidelných vltavských řad a cyklů (od četeb na pokračování, přes schůzky s literaturou až po poezii), ale účastním se svými autorskými pořady i speciálních vysílacích projektů stanice. Dramaturgicky zaštiťuji programové řady Sny, Stránky na dobrou noc a Osudy. Při přípravě pořadů pro tuto řadu rozhlasových memoárů se setkávám (stejně jako moji spolupracovníci a kolegové) s mnoha pozoruhodnými osobnostmi a práce je to krásná, náročná a vždycky obohacující.
Mimo rozhlas nacházím potěšení v hudbě, přírodě, v setkávání se s blízkými a spřízněnými lidmi, ovšem v poslední době stále častěji přidávám i ticho.
Všechny články
-
O emigraci s psycholožkou Olgou Marlinovou
Nedávno vyšla kniha Vzkazy domů, která se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Je rozdělena do pěti chronologicky řazených oddílů, které ...
-
Cesty bez cíle Harryho Martinsona ve Stránkách na dobrou noc
Harry Martinson (1904-1978), švédský básník prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r.1974. Poté, co mu zemřel otec a opustila ho matka, vyrůstal ...
-
Severský rok: Kurtovi přeskočilo
Norský spisovatel Erlend Loe je v Čechách známý spíš jako autor knih pro dospělé, vyšla tu už řada jeho próz – Naivní.Super, Doppler, Fakta o Finsku a další.
-
Severský rok: Jonas Jonasson
Nedávno v českém překladu Zbyňka Černíka vyšla v nakladatelství Panteon kniha švédského autora Jonase Jonassona s názvem Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.
-
Severský rok: Příběh lásky století
Příběh lásky století – román ve verších Marty Tikkanen vyšel v českém překladu Dagmar Hartlové v roce 2000 v nakladatelství One Woman Press.
-
Astrid Saalbachová a Veijo Meri – dvě severské povídky
Dvě povídky severských autorů Noční cesty dánské dramatičky a prozaičky Astrid Saalbachové a Stříbrné křídlo finského spisovatele Veijo Meriho vysíláme v prvním říj...
-
Čtyři laponské (sámské) pohádky
Ve stránkách na dobrou noc si koncem září budeme vyprávět laponské (sámské) pohádky. Příběhy, ve kterých se odráží zvláštní svět i myšlení národa, který od nepaměti...
-
Severský rok: Halldór Laxness
Islandská literatura je u nás stále poněkud neobvyklým artiklem.
-
Severský rok: Lars Saabye Christensen
V čase pro severskou literaturu se dnes zaměříme na norského autora Larse Saabyeho Christensena.
-
Současní skandinávští básníci
V rámci severského roku představuje překladatel Ondřej Buddeus pětici severských básníků, kteří patří k zásadním autorům moderní skandinávské poezie. V jednotlivých...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 33
- 34
- 35
- 36
- 37
- …
- následující ›
- poslední »