Vánoční čas
Dora Viceníková
Nejkrásnější svátky na křižovatce tramvajových i životních drah. V režii Hany Kofránkové účinkují Radek Holub, Barbora Hrzánová, Lukáš Hlavica a Tomáš Pergl.
Tramvaj zvoní, zběsile zvoní.
ŘIDIČ: křičí) Vypadni z těch kolejí!!! Kreténe, neslyšíš?
MUŽ NA KOLEJÍCH: (zoufale) Neopouštěj mě!!! Miluju Tě!!!
ŘIDIČ: (pro sebe) Všichni se naučíme žít sami, zpočátku nám to vlastně vyhovuje. Nikdo nás neokřikuje a netlačí do věcí, které umíme tak elegantně vytěsňovat. Pak ale přijdou Vánoce... Chvíli nadáváme na vyprázdněnou tradici a komerční tlaky, to nám ale dlouho nevydrží… Tak se utěšujeme, že je to jen pár dní… Něco hluboko v nás se ozývá a my se s tím neumíme racionálně vypořádat. Podělaný Vánoce. (zařve z okýnka) Vypadni, ty debile!
ŘIDIČKA: (zvoní, ale nenadává) Takhle kdyby mě někdo miloval… Vykašlu se na předpisy a běžím tramvají jako Bohdalová v tom muzikálu… no… jak se to sakra jen… všichni lidi by mi uhýbali a měli naučený choreografie a nakonec bych zůstala s tím chlápkem v objetí uprostřed křižovatky…
CESTUJÍCÍ: (buší na kabinu) Tak popojedem, mladá paní, nebo mi ten kapr vyskočí z igelitky.
Osoby a obsazení
Řidič: Radek Holub
Řidička: Barbora Hrzánová
Muž na kolejích: Lukáš Hlavica
Cestující: Tomáš Pergl
Autorka: Dora Viceníková
Režie: Hana Kofránková
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Ladislav Reich
Zvuková spolupráce: Tomáš Pergl
Natáčecí technik: Dominik Budil
Produkce: Iveta Tomášková, Dana Reichová
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.