Václav Vokolek: Symbol plebejství

30. listopad 2018
Olomoucký orloj

Olomouc je stále krásnějším městem. Mnohé zmizelo, tak třeba noční přesuny okupační ruské armády, mnohé přibylo, mnohé bylo zachráněno a opraveno.

Jen na radnici čeká návštěvníky i místní podivná věc. Návrat do neblaze proslulých 50. let 20. století. Mám na myslí zdejší orloj.

Václav Vokolek: Skalka

Křížová cesta dodnes připomíná dávné oblíbené poutní místo

Svět meditace, svět pokání, svět náboženského vytržení. Současní lidé takový svět hledají v Indii či v Tibetu, ale jeden takový najdeme kousek za Prahou.

Již v roce 1949 se rozhodlo přes protest památkářů, zbořit stávající orloj, a nahradit ho novým pokrokovým dílem. Tak bylo „rázně zúčtováno s antikou a především s křesťanstvím, se vším germánským a klerikálním“, zní dobový citát. Zvítězil návrh Karla Svolinského, jenž chtěl, „aby jeho orloj byl zobrazením současného života lidu. Proto také hlavními postavami jsou dělník a výzkumník“.

Další střípek do naší mozaiky o mozaice hodnotí postavení umělce, tedy Svolinského, v nové společnosti: „Teprve v době budování socialismu mohla být organicky zformulována Stalinova myšlenka o umělcích jako inženýrech lidské duše a zbavila je definitivně odia šaškovství“. Tím jsou jistě myšlena díla západního úpadkového umění. Ani tak vznešená slova nezbaví toto vážné dílo samolibého tvůrce topornosti detailů, ani formálních slabin, ani ubohosti poselství propagující totalitní režim.

Václav Vokolek: Jeden zámek v proměnách času

Zámek Hluboš

Stále si příliš neuvědomujeme, jak dějiny jednoho místa úzce souvisí s dějinami celé země. Tak třeba zámek v Hluboši.

Tajemník tehdejšího Svazu výtvarných umělců v Olomouci se raduje: „Nepochybuji, že po letech bude olomoucký orloj českému národu stejně drahý, jako je tomu v Praze“. Odvážně zasadíme vedle tohoto citátu poslední střípek. Napsal ho nedávno Pavel Zatloukal: „Olomoucký orloj, tento triviální symbol vítězství plebejské, barbarské podstaty (či spíše pokusu o její oslavu) nad někdejší křesťanskou a měšťanskou tradicí, se postupně změnil v symbol doby svého vzniku – symbol tragikomický“.

Tragédie se skutečně někdy promění ve frašku a naopak. A to je i v současné době až příliš patrné. V tom je občasné zastavení před olomouckým orlojem poučné. Jen je stále těžší to tragické od komického rozeznat. V tom spočívá smysl olomouckého orloje. Je pomníkem varujícím před něčím, víme přesně čím, co bychom si měli s varováním stále připomínat.

Spustit audio
autor: Václav Vokolek