Václav Vokolek: Setkání dvou světů

V roce 1599 zámek Benátky nad Jizerou přivítal slavného astrologa Tycha Brahe
V roce 1599 zámek Benátky nad Jizerou přivítal slavného astrologa Tycha Brahe

Roku 1599 došlo v Benátkách nad Jizerou k radikální proměně. Celé panství spolu se zámkem bylo prodáno císaři Rudolfovi II.

Ten zámek propůjčil dánskému hvězdáři Tychonu Brahe, který tu měl z příkazu císaře vybudovat velkou astronomickou laboratoř. Císař sem jezdil na lov, ale není vyloučeno, že se tu pořádaly i tajné duchovní lovy v zakázaných lovištíchch. Benátky nad Jizerou se staly na okamžik středem světa, světa duchovních věd. Císař dal významnému vědci k dispozici celý zámek, aby tu učenec mohl zbudovat svou pozorovací stanici.

Václav Vokolek: Posvátná hora boha stád

Velíz, směr k Velesovi

Krajina současnosti je po mnoha desetiletích poznovu obohacena stády skotu, které se v ní volně pasou. Dnes obvyklá věc byla před časem nepředstavitelná.

Tady se setkal se svým mladším kolegou, Johannem Keplerem. Setkání těchto dvou vynikajících mužů muselo být velkolepé, škoda, že o něm chybí přesnější svědectví. Víme také, že jejich spolupráce nebyla bez roztržek, uvádí se zejména, že podnět k nim dala Brahova výstřednost a hrubost.

Každopádně Tycho Brahe Keplerovi odevzdal na smrtelné posteli rozsáhlé záznamy o svých pozorováních. Cennější dar, v tomto případě spíše dědictví, nemohl mladý vědec dostat. Místo dedikace varování: „Kostky jsou vrženy a já píši knihu, u níž záleží na tom, zda bude čtena nyní nebo až našimi potomky. Může čekat na svého čtenáře třeba celé století, tak jako čekal Bůh na svého svědka šest tisíc let…“

Málokdo dnes ví, že právě v benátském zámku byly odhaleny nejen základy moderní evropské vědy, ale i jakéhosi vyššího poznání, které hrálo rozhodující roli pro další vývoj lidského myšlení. Setkání Keplera s Brahem tak nebylo pouhou společenskou záležitostí. Byla tu pravděpodobně sdělena poznání, Kepler později přiznal, že bez Brahových  „záznamů o pozorování by vše, co jsem vytáhl na světlo Boží, zůstalo navždy v temnotách“.

Václav Vokolek: Potkat se s anděly

Kaplička svatého Václava, Dvorce

Občas je dobré vydat se za přeludem. Každý, kdo jede vlakem z Prahy do Lysé nad Labem, nebo opačně, zahlédne u trati na necelou vteřinu podivné zjevení.

Kepler i Brahe spojovali vědu s teologií, astronomii s astrologií. Nahlíželi do tajemství stvoření. I když Kepler dokázal převratnou věc, že planety krouží okolo Slunce, nic to podle něj nemění na astrologickém modelu. Ve svém díle Opera omnia, to dokazuje s nebývalou mírou ironie.

„Astrologovi stačí vědět, zda paprsky přicházejí z východu, jihu či západu a jak mizí za obzorem, zda jsou planety v konjunkci či opozici, to vše mohou dobří hvězdáři v noci svými přístroji zjistit. Táže se snad astrolog, jak k tomu dochází? Nezajímá ho to o nic víc než rolníka, jak vzniká léto nebo zima. Ten to také vědět nemusí a přece se jim přizpůsobuje.

Zdá se, že se nejednalo pouze o poznání nebeské mechaniky, podle které zformuloval Kepler tři zákony planetárního pohybu, které z něj učinily průkopníka současné vědy. Brahe i Kepler spojovali vědu s poznáním Boha a jeho stvoření. Proto Keplerovy texty připomínají dávné proroky a mágy. Jeho poukazy na egyptské poznání jsou fascinující a zcela nevysvětlitelné. Vedou však k možnosti předávání dávného poznání, gnose, nejen k učencům renesance, ale až do současnosti.

V Benátkách nad Jizerou si uvědomíme, že císař Rudolf II.  rozhodně nebyl směšnou figurou vykreslenou v dogmaticky laděném filmu z 50. let. A také to, že dnešní vládci se moudrým lidem vyhýbají jako příslověčný čert kříži.