Václav Navrátil: O smutku

Václav Navrátil (1904–1961) studoval filozofii na FF UK, od konce 30. let působil v nakladatelství Orbis, po roce 1945 jako pracovník Ministerstva kultury a informací a tajemník české komise UNESCO. Na počátku 30. let začal psát eticky, esteticky a uměnovědně laděné eseje do časopisu Kvart, později i do dalších periodik. Svou nejvýznamnější práci O smutku, lásce a jiných věcech vydal v roce 1940. Připravoval ještě spis o metafyzických problémech básnictví, avšak únor 1948 mu vzal možnost publikovat.

Člověk je leklý absolutnem. K tomu musí mít zvláštní nadání, kterému nemusí vždy odpovídat jeho povšechná duševní úroveň. Jest to nadání ke smutku.
Václav Navrátil: O smutku

Nejraději volil esejistickou formu vyjádření (a na první pohled nesoustavný, místy aforistický styl), která mu dovolovala věnovat se široké škále lidských aktivit a bezprostředně reagovat na současné společenské dění. Z moderních filozofů Navrátila upoutali H. Bergson (koncepcí durée), H. Rickert (heterotezí) a zejména K. Jaspers (pojetím mýtu). Podobně jako řada cizích autorů v té době přišel s pokusem o moderní mýtus, o založení nové mytologie.