Úzkosti tu jsou. Umění má schopnost reflektovat je, nikdy by je ale nemělo ilustrovat, říká Jiří David
Ačkoliv v současné době vystavuje pro sebe atypické skleněné vázy, poslední rok a půl se multimediální umělec Jiří David věnuje hlavně obrazům. Rozpracovaný má cyklus tváří, přičemž klíčové jsou pro něj oči coby brána do duše. Z jakého důvodu tak často mění médium? Proč je pro něj důležitá samota a zdolávání hranic toho, co neumí? Kdy začíná mít z tvorby potěšení a v jakém vztahu jsou podle něj morálka a estetika? Jiřího Davida se ve Vizitce ptala Markéta Kaňková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
