Úplně Normální Malba

9. leden 2009

Aneb jak vybočit z toho co je dnes v umění převládající normou? Být normálně normální. Výsledek? překvapivě výjimečná a zajímavá výstava v Mánesu.

Už nějakou dobu se vedou v odborných kruzích a v kavárnách okolo uměleckých škol a akademií řeči o tom, jestli ještě má klasická malba právo na život. Někteří mají v té věci jasno, bez ohledu na to, co na toto téma pronesl kdysi Marcel Duchamp nebo kdokoli jiný. Pokud patříte mezi ty, kteří nemají na toto téma vyhraněný názor a jste ochotni se nechat přesvědčit o tom, že plátno umně potřené akrylovými nebo olejovými barvami, visící na stěně má právo na život, pak byste si měli zajít do výstavní síně Mánes, protože tam jsou stěny plné argumentů hovořících pro další naprosto suverénní a nevyvratitelné bytí malby. A to i té zcela obyčejné. Ostatně tak se celá výstava jmenuje. Přesněji řečeno tedy Obyčejná malba. Deset autorů. Alena Anderlová, Jan Gemrot, Igor Grimmich, Pavla Gajdošíková, Zbyněk Havlín, Karel Jerie, Denisa Krausová, Lukáš Miffek, Martin Salajka, Eva Spěváčková.

Byla by škoda někoho vynechat, nejmenovat, protože dohromady vytvářejí příjemně vybranou společnost, ve které je radost se vyskytnout. A za to, že těch deset jmen vií vedle sebe nemůže nikdo jiný než kurátorka Kateřina Tučková. Která i když si je jistá právem malby na život, tak už v průvodním slovu v katalogu této výstavy předjímá případnou kritiku ze strany zastánců výrazově složitějšího umění využívajícího novější média. Proto mělo smysl se jí zeptat, jestli i pro ní má ta debata o dnešní malbě ještě smysl. "Ta diskuse jestli je ještě živá, ale pro mě osobně už ztratila význam a dokonce pro mě ztrácí význam i existence stuckistického hnutí, které se už svým názvem ohazuje proti těm tvrzením, že je malba mrtvá." Odpovídá Kateřina Tučková, podobně jako další kurátoři, kteří v uplynulých letech připravili podobně tématicky zaměřené výstavy a tak je potřeba položit otázku ještě druhou a tedy, co je na téhle konkrétní výstavě je jiné. "Tato výstava je výjimečná tím, že představuje deset nových jmen, některá z nich se objevují v Praze teprve podruhé nebo potřetí, takže širší publikum je ještě asi nezaznamenalo. Zdejší malíři mají společné to, že umění pojímají opravdu nově a zajímavě. A výstava normální malba se také nestydí za to, že je normální. Protože za tím banálním významem toho slova si lze stát, klasická zobrazivá malba založená na zobrazivých prvcích sice může být někým povazována za trapnou věc, ale ona není." Kateřině Tučkové nelze než dát za pravdu a pokud byste přece jen ani jí ani nám nevěřili, tak se běžte do Mánesa podívat, výjimečná řemeslná zručnost, tématická lehkost absence pózy a normálnost v nejlepším slova smyslu, vás určitě přesvědčí.

00843990.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.