Ubohý vrah pod Palmovkou

19. prosinec 2001

Ubohý vrah patří mezi nejúspěšnější dramatizace Pavla Kohouta. Zároveň se jedná o výstižný příklad jeho tvůrčí metody, kdy se nechá literární předlohou inspirovat k vytvoření vlastní dramatické konstrukce. Dodejme, že konstrukce pokaždé efektní a divadelně účinné.

S dílem Leonida Andrejeva seznámil Pavla Kohouta jeho celoživotní dramaturg, režisér Luboš Pistorius. Povídku Fixní idea napsal Andrejev před sto lety a otevřel v ní své generální téma hranice šílenství a zdravého rozumu. Ubohého vraha podle Andrejeva napsal Kohout začátkem 70. let, své české premiéry se dočkal až po listopadu 1989 a v režii právě Luboše Pistoria. V hlavní roli šíleného doktora Kerženceva tehdy exceloval v Divadle na Vinohradech Viktor Preiss. Po deseti letech se Keržencev do Prahy vrátil, tentokrát do libeňského Divadla pod Palmovkou. Do role Kerženceva obsadil režisér Petr Kracík Jiřího Langmajera.

Od režiséra Kracíka nemůžeme očekávat nějaké aktualizační interpretace. Příběh Ubohého vraha se odehrává podle předlohy v ústavu pro choromyslné v carském Rusku. Skupina herců pod vedením psychiatra se zde pokouší metodou psychodramatu uzdravit svého bývalého kolegu Kerženceva. Jediný, zato výrazný interpretační posun vychází z obsazení role prvního herce Borisem Rösnerem, Keržencevův herecký přítel, sok v lásce i jeho oběť Alexej Savelov je v podání Rösnera protihráčem, jehož motivace nás, jako diváky, mohou zajímat. Efektní pointa celé hry tak mohla dojít naplnění.

Logo

Možnost rozšířit ústřední konflikt na skutečný milostný trojúhelník však režisér nevyužil. Klára Issová se v roli Taťány Nikolajevny soustředila na jedinou polohu soucitné opatrovnice. Můžeme jí tak uvěřit milosrdnost, ale nikoli ženskou vyzývavost, která Kerženceva donutila jednat.

Hlavní postavou hry je však ješitný netvor jménem Keržencev. Jiří Langmajer využil všech nabídnutých příležitostí, aby jej lidsky obhájil. Předvedl nám osobní tragédii muže, který se jedinkrát snížil k tomu, aby projevil cit. A za to, že zůstal nevyslyšen, je schopen se mstít celý život. Naštěstí pro jeho okolí jej zradil přítel nejvěrnější - jeho vlastní, domýšlivý rozum. A jediné, co jej může zachránit - stejně jako u Goethova Fausta, je věčná láska žen.

Logo
autor: Richard Erml
Spustit audio