Jarmila Glazarová: Vlčí jáma. Taťjana Medvecká jako mladičká schovanka v bezvýchodném milostném trojúhelníku

Jana záhy zjišťuje, jak patologické je soužití stárnoucí ženy a jejího o 16 let mladšího manžela, kterého Klára zahrnuje žárlivou, majetnickou láskou. Když se otčím do mladé schovanky zamiluje, Jana jeho city opětuje. Vznikne bezvýchodný milostný trojúhelník, ze kterého dívku osvobodí až nemoc a smrt.

Vlčí jáma, v pořadí druhý román Jarmily Glazarové (1901–1977) se odehrává ve Slezsku, které autorka poznala nejprve jako studentka internátní školy, později jako žena venkovského lékaře. Sugestivně v něm vykreslila poměry provinčního maloměsta, které přispívají k dusivé atmosféře v domácnosti tety Kláry, považující se za místní honoraci. Inspiraci čerpala Glazarová z pobytu ve slezských Klimkovicích, kam přišla spolu se svou mladší sestrou po smrti rodičů v roce 1917. Později tu žila se svým manželem, lékařem Josefem Podivínským, kterého často doprovázela při obchůzkách pacientů, také tyto zážitky později zužitkovala při psaní Vlčí jámy, která vyšla v roce 1938.

V roce 1957 vznikl podle románu film režiséra Jiřího Weisse v hlavních rolích s Jiřinou Šejbalovou Janou Brejchovou a Miroslavem Doležalem.

Rozhlasová dramatizace byla natočena o dvacet let později v roce 1976, k 75. narozeninám autorky. Inscenaci režíroval Josef Hajdučík, který do hlavních rolí obsadil Vlastu Vlasákovou (Klára), Taťjanu Medveckou (Jana) a Františka Vicenu (Robert). Vedle ústřední trojice podávají výborné výkony i herci ve vedlejších rolích, například Marie Vášová (služebná Martina), Marie Glázrová (služebná Petronila), Vladimír Brabec (doktor), Libuše Havelková (Karolínka).