Cvrlikání cvrčků, zpěv ptáků, déšť a poryvy větru. I to je Inna De Yard: The Soul Of Jamaica

10. květen 2017

Oznámit že zpíváte z lásky k hudbě, může v dnešní době znít jako pořádné klišé. Už ale méně od veteránů jamajského reggae, vracejících se ke kořenům hudby.

Ta sice zasáhla od 60. let celý svět, nicméně v kontaktu s dancehallem a popkulturou prý přišla o pořádný kus duše. Alespoň to tvrdí legendární jamajští hudebníci Ken Boothe, Kiddus I, Lloyd Parks, Cedric Myton a Winston McAnuff, pokoušející se na albu Soul of Jamaica její ztracenou část nalézt v akustické podobě reggae na způsob inna de yard.

McAnuff koncept inna de yard vysvětlil během českých koncertů: jedná se o jamování v uvolněné atmosféře s přáteli na verandě nebo venku před domem, kdy "stav mysli" jde rovnoměrně s hudbou a jak kdosi napsal, nastává chvíle pro One Love.

Světu reggae verzi inna de yard od roku 2000 na albech Kidduse I a Earla Chinna Smithe představoval francouzský label Makasound, díky němuž se McAnuff po velmi dlouhé odmlce vrátil k hudbě. O jedenáct let později však label zanikl a tvůrci alba Soul of Jamaica vlastně na jeho úsilí představit reggae v komorní podobě navazují.

S Bobem Marleyem, autorem nesmrtelného sbratřujícího hitu One Love, se staří aktéři alba dobře znali, dopustit na něho a jeho rasta filosofii nedají ale ani ti mladší. Třeba McAnuffův syn Kush, autor skladby Black To I Roots. Nadgenerační osmička muzikantů a zpěváků se v domě Kidduse I s výhledem na Kingston nechala ve starším i novém repertoáru inspirovat deskami, natáčenými kdysi pod širým nebem, daleko od moderních studií a bez ponětí o čase.

Proto na albu můžeme slyšet cvrlikání cvrčků, zpěv ptáků, déšť nebo poryvy větru. V duchu inna de yard se pak přirozeně prolínají se zvukem akustických kytar, ztišeného trombonu Nambo Robinsona, sboru The Viceroys a dřevěných bubnů. Až do chvíle, než se k nim vrátí ztracená duše roots reggae.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.