Tvář. Souzvuk básní a vzpomínek kněze a politického vězně Josefa Veselého

Básník, vězeň komunistických kriminálů a římsko-katolický kněz Josef Veselý se narodil v roce 1929 ve Zlámance u Kroměříže, zemřel v roce 2010. Absolvoval kroměřížské arcibiskupské gymnázium. Teologická studia Josefa Veselého byla přerušena zásahem státní moci v roce 1950 a on nastoupil službu u PTP. V padesátých letech byl nucen jako mnoho jiných vykonávat dělnická zaměstnání. Na počátku roku 1961 byl zatčen a po sedmi měsících vyšetřovací vazby nezákonně vězněn ve Valdicích až do roku 1965.

Čtěte také

Život časový a nadčasový. Osudy kněze a premonstráta Miloslava Fialy

Ve druhé polovině šedesátých let mohl dostudovat a byl vysvěcen na kněze. Působil v pastoraci, naposled jako děkan v Opavě. Jeho nejvýznamnější publikovaná díla jsou kolekce básnických sbírek Kamínky do mozaiky (1992) a Znamení (1992, 2004) a výbory z básnického díla Civilizace lásky (1996) a Ve znamení slunce (1999).

Poezie Josefa Veselého je neustále obrácena k Bohu, buď přímo, nebo prostřednictvím utrpení a bolesti bližního, nakonec ale vždy bolesti rozlomené a obrácené v radost a chválu věčného života. Z hlediska kulturně historického je v jeho poezii obsaženo mnohé, především mariánský kult, františkánská spiritualita a velikonoční tajemství.