Tomáš Koblížek: Boj proti spiklencům ve slovenské kultuře
Co se stane, když na ministerstvu kultury získají hlavní slovo příznivci konspiračních teorií? Odpověď na tuto otázku už nemůže být jen hypotetická. Slovensko aktuálně ukazuje, jaké jsou důsledky takové personální politiky. A zároveň dává dobrý příklad toho, jak takovým osobnostem ve vládě čelit a jak na jejich počínání reagovat.
Čtěte také
Je známým faktem, že vedení slovenského ministerstva kultury tvoří lidé, jimž dezinformace a konspirační teorie nejsou cizí. Například státní tajemník ministerstva Lukáš Machala dříve hájil představu, že ilumináti připravují třetí světovou válku a že zastavit je může pouze Vladimír Putin. Rovněž připojil dnes už legendární úvahu nad tím, že kulatost Země není zcela podložený fakt a že zastánci teorie o ploché Zemi si zaslouží větší pozornost.
Ministryně kultury Martina Šimkovičová zase uvedla, že Evropa „vymírá“ kvůli „přetlaku LGBT“, přičemž, jak sama zdůraznila, je „zvláštní“, že vymírá především „bílá rasa“. Jde zřejmě o odkaz na konspirační teorii Velké výměny prosazovanou francouzským spisovatelem Renaudem Camusem. Podle Camuse a jeho následovníků je bílé evropské obyvatelstvo řízeně nahrazováno nebílým.
Čtěte také
Lidé s tímto pohledem na svět nyní zahájili očistu slovenské kultury od všeho, co do ní údajně nepatří, co vnímají jako příliš progresivistické nebo jako málo národní. A zcela v souladu s tím také byly ze svých pozic odvolány osoby, které zřejmě mají být za tento progresivismus a za tuto nenárodnost zodpovědné. Například ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička nebo šéfka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.
Podle všeho nejde o typický scénář, který bývá realizován leckde. Nové vedení ministerstva se nezbavuje dosavadních spolupracovníků, s nimiž by pouze ideově nesouznělo – jako když konzervativec dá na nějakém ministerstvu výpověď sociálnímu demokratovi nebo sociální demokrat pravicovému liberálovi.
Čtěte také
Rozmanitá vyjádření ministerských činovníků vyvolávají dojem, že dotyční se nezbavují pouze lidí s jiným politickým názorem. Odvolávají přímo spiklence proti slovenské kultuře, kteří ji – jako všichni správní spiklenci – poškozovali a poškozují, aby obdrželi zisk. Například podle státního tajemníka Machaly jde o to vypořádat se s úzkými „skupinkami lidí“, které si v rámci kultury vybudovaly „mocenské struktury“ a získávaly výhody na úkor jiných. Tomu má být nyní konec. Vyznavači konspiračních teorií tak dospěli do fáze, kdy svět už nemusejí pouze vykládat, ale mohou jej přímo měnit.
Přitom je dobré si všimnout, že na Slovensku, kde se vůči kulturní politice ministerstva vzedmula protestní vlna, proti sobě nestojí dvě homogenní vize umění, jedna vládní a jedna protivládní. Spíše se zde střetává tuhá a nekompromisní představa ministerských činovníků, na jedné straně, a představy lidí, kteří mají zjevně velmi rozmanité pohledy na kulturu.
Čtěte také
Na protestních akcích se tak setkávají zastánci angažovaného umění a příznivci spíše tradičního pojetí kultury, zástupci experimentálních uměleckých forem i lidé z popkultury. Možná toto je jedno z hlavních poselství současných protestů na Slovensku. Nejde o to prosadit jednu vizi kultury proti jiné, ale vrátit se do okamžiku, kdy kulturní dění bude znovu charakterizovat souběh různých pohledů na kulturu, nikoli jedna monotónní, násilně prosazovaná idea bojovníků za kulturní čistotu.
K tomu, že se věci změní k lepšímu, přitom můžeme přispět i my, „lidé ze sousedství“. Třeba jenom tím, že se budeme nahlas ozývat proti nespravedlnostem, jichž se nyní slovenské ministerstvo kultury dopouští. Díky všem, kdo to již udělali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.