Technika v diktaturách: „Goebelsova tlama“, originální průklep Charty 77 i sledovací kočárek
Přístroje, které v letech 1939 až 1989 napomáhaly fungování nacistického a komunistického režimu, i ty, které byly využívány v boji za svobodu, představuje hlavní letošní výstava Národního technického muzea. Je nazvaná Technika v diktaturách a návštěvníci na ní uvidí celkem 140 exponátů, včetně předmětů zabavených při pokusech o ilegální přechody hranic.
Právě v pomyslném hraničním pásmu se návštěvník při vstupu do výstavy ocitne. A první, co uvidí, je ostré světlo reflektoru, který mu míří přímo do obličeje. Uslyší štěkot psů a dusot těžkých bot. Když se rozkouká, uvědomí si ostnaté dráty. Má možnost vydat se doprava nebo doleva. Vlevo vstoupí do nesvobody: „Asi nejzajímavějším tématem je technika, kterou používala STB pro sledování disidentů nebo jiných objektů. Nainstalovány jsou kamuflované špionážní kamery, fotoaparáty nebo odposlechová zařízení,“ popisuje autor výstavy Jan Hosťák. Vystavená je také maketa sledovacího kočárku vytvořená podle originální dobové dokumentace. Jediným rozdílem je, že je vybavená moderní webkamerou. Návštěvník si tak může na výstavě vyzkoušet buď práci agenta v terénu nebo to, jak se cítil sledovaný člověk. Videosignál bude tento záznam streamovat ven před výstavní sál na monitor.
Výstava je rozdělená do 11 tematických celků. Na straně diktatury to je nejen operativní a sledovací technika STB nebo problém porodnosti a výstavby panelových sídlišť. „Dalším tématem je vybavení Československé armády, máme tam třeba zcela unikátní cvičnou jadernou minu. Zajímavé jsou i dobové artefakty oficiálního hudebního průmyslu – není tajemstvím, že komunistická strana se snažila ovlivňovat i skrze gramofonovou desku a jiná média,“ připomíná Jan Hošťák. Vedle toho je prostor na výstavě věnovaný i technice nacistické – vystavený je například rozhlasový přijímač „Goebelsova tlama“. „To byl vůbec nejlevnější dostupný přijímač, který se dal ve třetí říši sehnat, byl vyráběný z velmi dostupných materiálů: bakelitového výlisku, umělé hmoty a uvnitř je kromě elektroniky prakticky celý z vulkanfíbrového papíru. Goebelsova tlama se mu říkalo proto, že přijímal pouze nejbližší vysílač, který zachytil jen oficiální nacistické vysílání,“ vysvětluje autor výstavy.
Zvolíte-li pravou stranu výstavního sálu, zvolíte svobodu
V pravé, tedy svobodné, části výstavního sálu, je vystavená technika související třeba s tématem 2. odboje. „Velmi zajímavé jsou originální paravysílačky Libuše a Božena skupiny Silver A a Silver B a máme tu i originální bombu Jana Kubiše, kterou gestapo našlo nepoužitou po atentátu na Reinharda Heydricha,“ říká Jan Hošťák.
Výstava se věnuje také poslechu rozhlasu v době nesvobody, spotřebičové chudobě nebo nezávislé polygrafii a samizdatu. „Charta 77 se šířila tak, že každý chartista byl povinen ji rozmnožit v deseti průklepech a těch deset průklepů roznést po dalších chartistech. Na výstavě ukazujeme jeden originální průklep nebo disidentské vydání her Václava Havla.“
Z hudební scény se výstava zaměřuje především na skupinu The Plastic People of the Universe. K vidění jsou jejich původní hudební nástroje.
Samostatným tématem jsou útěky přes hranice. Vystavená je kolekce předmětů zabavených při pokusech o ilegální přechody hranic. Jde o vybavení agentů chodců, vírník Josefa Valy nebo podomácku vyrobený skafandr, ve kterém se utopil Josef Škop. Ačkoli je výstava instalovaná v jediné místnosti, nabízí celkem 140 exponátů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
