Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Leopolda von Sacher-Masocha

Pojem masochismus v dnešní otevřené společnosti, poučené několika sexuálními revolucemi, nevyvolává rozpačitý růženec ve tváři ani tmářské odsuzování. Tuto sexuální odlišnost odborníci popisují jako erotickou fascinaci agresivitou směrovanou proti vlastní osobě. Jméno získala podle spisovatele Leopolda von Sacher-Masocha. To všechno je dnes všeobecně známo, stejně jako název jeho nejslavnějšího literárního díla – Venuše v kožichu.

Zde ale becná informovanost končí a neznalost obsahu tohoto románu nezřídka vyvolává divoké fantazie a domněnky. Kdo by od díla očekával šestákové pornografické scény, bude zklamán. Venuše v kožichu je sice klasikou v žánru erotické literatury, je to ovšem především velký milostný příběh, vedený v tom nejromantičtějším kánonu lásky osudové a nenaplněné.

Mladý šlechtic Severin se v malých karpatských lázních seznamuje s krásnou Wandou von Dunajew. Zamiluje se do ní a propadá jejímu kouzlu natolik, že jako nejvyšší projev své oddanosti touží být jejím otrokem. Bičovaným, ponižovaným, trýzněným. Wanda jeho přání zpočátku nechápe, záhy však v podobných praktikách nachází zalíbení a s rostoucí rafinovaností Severina trýzní. Čím je Severinovo utrpení větší, tím víc jím Wanda opovrhuje...

Pikantní okolností je fakt, že román osudově zasáhl do života samotného autora. V roce 1872 se Sacher-Masoch oženil s Aurorou Rumelin. Spisovatel manželku sám nazýval podle své románové hrdinky Wandou. Aurora tuto hru ráda přijímala a sama se někdy jako Wanda von Dunajew podepisovala. Nahlížet do spisovatelovy ložnice nám v tomto článku nepřísluší, ale znalci života a díla Leopolda von Sacher-Masocha tvrdí, že v jeho manželství se mu dařilo erotické tužby zdárně rozvíjet. Ani to ale zřejmě nestačilo a Sacher-Masoch svou Wandu nakonec z vlastní vůle opustil. Tuto šanci Severinovi nedal...