Tahar Ben Jelloun: Tati, co je to rasismus? (2 části)
Útlá knížka Tati, co je to rasismus? je koncipována jako rozhovor autora s dcerou, v němž jí vysvětluje kořeny, příčiny a důsledky rasismu, s řadou příkladů a odkazů. Knížka je určena především dětem, ale poučení v ní najdou i dospělí. Její marocký autor Tahar Ben Jelloun bude hostem letošního květnového veletrhu Svět knihy v Praze.
Text knížky Tati, co je to rasismus? se setkal po vydání ve Francii s obrovským zájmem čtenářů i reakcemi kritiky a autor absolvoval řadu diskusí a besed se studenty i žáky francouzských a italských škol. V rozhlasovém dvoudílném eseji nečerpáme přímo z Jellounova textu, ale předkládáme právě otázky a reakce dětí a studentů, které v nich text samotný vyvolal.
Tahar Ben Jelloun (*1944) se narodil v marockém Fezu a patří k nejznámějším a pilným maghribským spisovatelům. V Maroku studoval filosofii, v Paříži, kde nyní žije, získal doktorát ze sociální psychiatrie. Jeho literární kariéra se začala odvíjet v šedesátých letech, kdy publikoval v marockých novinách a časopisech své básně a politicky orientované články.
V roce 1987 získal prestižní francouzskou literární cenu Prix Goncourt za román La nuit sacrée. Dílo vyšlo v češtině pod názvem Posvátná noc v nakladatelství Dauphin. Zde vyšla i próza Tichý den v Tangeru a originální knížka Tati, co je to rasismus?. Tahar Ben Jelloun je letošním hostem veletrhu Svět knihy v květnu v Praze.
Nejposlouchanější
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Povídky Anny Zonové, Sylvy Fischerové, Josefa Kroutvora a dalších českých spisovatelů a spisovatelek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.