Tady už nejsi v Kansasu… Judy. Navzdory silnému hereckému výkonu vyprchá film rychle z hlavy
Biografický snímek Judy vypráví příběh legendární hvězdy klasického Hollywoodu, americké herečky a zpěvačky Judy Garlandové, tu herecky ztvárnila Renée Zellwegerová.
Už samotná expozice filmu nás přivádí do zákulisí Čaroděje ze země Oz (1939), kde sledujeme privátní rozhovor mezi mladičkou Judy a manažerem a producentem studia MGM Louisem B. Mayerem, který jí přesvědčuje o síle jejího talentu a slibné budoucnosti.
Děj snímku se následně přesouvá do šedesátých let minulého století, kde spatřujeme životem vyčerpanou ženu na hranici bankrotu, snažící se uživit sebe a své dvě děti společným vystupováním v hudebních klubech pochybné úrovně. Příslibem návratu na výsluní se stává možnost turné po Londýně, kterou využije ve snaze zachránit svou skomírající kariéru a zároveň sen být se svými dětmi. Formou flashbacku se příběh vrací do jejího dětství stráveného v prostředí hollywoodského studia MGM ještě několikrát. Tyto vzpomínky slouží pro diváka jako vodítka k objasnění závislosti Judy na prášcích a alkoholu.
Reflektováním nezdravých praktik hollywoodského systému, kdy bylo mladým hvězdám pod nátlakem producentů zasahováno do osobního života, ti zároveň přísně utvářeli jejich vizáž i veřejný obraz a nezřídka docházelo k vynucenému ordinování nejrůznějších léčiv na hubnutí či spánek, se snímek stává navýsost aktuálním kritickým dílem. Naznačeným sexuálním zneužíváním upozorňujícím na dlouhodobý problém hollywoodských studií, rezonuje snímek v dnešní post #metoo éře o to silněji.
Zaměnitelný příběh o vzestupu a pádu
I přes tyto silné motivy ale zůstává snímek svojí narativní strukturou zcela šablonovitým biografickým příběhem o vzestupu a pádu populární osobnosti. Soustředí se primárně na poslední životní období Garlandové během londýnského turné, kdy její závislosti a nalomená psychika předznamenávaly nenávratně se blížící konec. Nelehké období ze života umělkyně sice vytváří zázemí pro potenciálně působivé dramatické situace, stejně tak se ale dá označit za laciný kalkul ze strany tvůrců a honbou za senzacechtivostí.
Stejně sporné je i nakládání se skutečnými událostmi, které si autoři upravují pro potřeby scénáře. Například okolnosti seznámení a svatba s jejím posledním manželem Mickey Deansem, která se ve skutečnosti konala necelý měsíc před smrtí Garlandové, přičemž jeho možná spoluvina na smrti herečky nebyla nikdy zcela vyvrácena, jsou autory ignorovány. Velmi věrohodný je snímek především v ilustrování dobových poměrů v rámci hollywoodského studiového systému. Ten své hvězdy nezřídka pasoval do role cvičených opic a jejich následný život mimo systém, byl běžně odsouzen k tragickému konci, jak dokládají i jiné životní osudy generačních souputníků Garlandové.
Zellwegerová vyniká i v pěveckých a hudebních číslech
Snímek se stává nezapomenutelným především díky výkonu Renée Zellwegerové v titulní roli. Je to přesně ten příklad herecké transformace do reálného předobrazu, při které není mnohdy i díky precizní maskérské a kostýmní práci poznat rozdíl mezi hercem a ztvárňovanou postavou.
Zellwegerová vyniká i v pěveckých a hudebních číslech. Svou postavu neportrétuje pouze jako jednorozměrnou životní trosku na konci sil, ale dodává jí i potřebný humorný nadhled a vytváří tak komplexní tragikomickou hrdinku, se kterou je snadné se ztotožnit. Není proto s podivem, že zcela ovládla letošní sezónu filmových cen, kterou završila vítězstvím v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli na Oscarech. Její vítězství ale zároveň poukazuje na neustálou konzervativnost amerických akademiků, kteří herecké výkony v biografických filmech oceňují zlatou soškou kontinuálně. Stačí si vzpomenout na oceněné z posledních let; Garyho Oldmana za roli Winstona Churchilla ve filmu Nejtemnější hodina (2017) nebo Rami Maleka coby Freddieho Mercuryho v Bohemian Rhapsody (2018).
Ve vedlejších rolích hlavní hvězdě snímku zdárně sekundují výrazní herci své generace; Finn Wittrock ztvárňující posledního manžela Garlanové nebo britská herečka Jessie Buckley, coby její asistentka. Navzdory silným hereckým výkonům všech zúčastněných je snímek značně zaměnitelný s většinou soudobé americké produkce životopisných filmů. A tak dojímavé finále za zvuků notoricky známé písně Over the Rainbow, ve které Garlandová doufá, že někde za duhou se sny skutečně plní, vyprchá z hlavy dříve, než by si tvůrci přáli.
Judy (2019)
Režie: Rupert Goold | Scénář: Tom Edge | Kamera: Ole Bratt Birkeland
Hrají: Renée Zellweger, Jessie Buckley, Finn Wittrock, Rufus Sewell a další
118 min, distribuce Bioscop (premiéra 13.02.2020)
Související
-
Seriál Koruna je zpět. Británie se mění, královniny povinnosti zůstávají
Výpravný historický seriál Koruna (The Crown), reflektující život nejdéle vládnoucí britské panovnice Alžběty II., je v polovině.
-
Ukaž jim, zač je toho loket! O agresivních dětech a Narušiteli systému s režisérkou Fingscheidtovou
Narušitel systému je celovečerní debut německé režisérky Nory Fingscheidtové. Vypráví příběh devítileté Benni, která trpí záchvaty ničivé agrese.
-
Některé otázky zůstanou navždy bez odpovědí, říká hlavní představitelka filmu Soumrak
Druhý celovečerní snímek oscarového režiséra Lászlóa Nemese je historický film, jehož děj se odehrává v Budapešti v roce 1913.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.