Svatá Ludmila a Kyjev nebo Dostojevskij pohledem psychiatrie. Martin C. Putna provází duchovními dějinami Ruska a Ukrajiny

2. březen 2022

Ruský útok na Ukrajinu začal na sklonku února 2022. Spor o to, zda jsou Ukrajinci samostatným národem, i spor o to, zda a v čem Rusko patří do Evropy, však má své tisícileté kořeny. Pořad Martina C. Putny Duchovní Evropa vysvětluje souvislosti širší a hlubší, duchovní i kulturní.

Svatá Ludmila a Kyjev

Od roku 2017, kdy se začala vysílat, už Duchovní Evropa, putující po všech koutech kontinentu, zprostředkovala i řadu klíčových epizod z ukrajinských a ruských dějin. Na počátku byla Kyjevská Rus, k níž se coby svému kořeni hlásí Ukrajinci i Rusové i Bělorusové – a v níž byla ctěna i česká světice, svatá Ludmila.

Svatý Mikuláš mezi Tureckem, Apulií a Ruskem

Mnohem později a zcela jinde vznikl stát v centrem v Moskvě. Jeho duchovní kultura se hlásila k pravoslaví, ale křesťanské tradice si v lidovém, neučeném výkladu proměňovala velmi svérázně. To dosvědčuje i kult svatého Mikuláše, který se v ruské lidové zbožnosti stal jakýmsi národním ochranným božstvem.

Bojaryně Morozovová a ruští staroobřadci

I na dlouho izolovanou moskevskou Rus pronikaly ovšem ohlasy z Evropy, i různé pokusy o reformu křesťanství. Velmi originálním ruským fenoménem je hnutí „staroobřadců“, kteří se v 17. století snažili o návrat k původní liturgii – a stali se prvními ruskými „disidenty“.

Nikolaj Gogol a víry ukrajinské vsi

Dvojznačnost a rozpolcenost novodobé ruské kultury se ukazuje na díle prvního literárního tvůrce evropského formátu, totiž Nikolaje Gogola. Rozpolcenost je jednak v tom, že se Gogol cítí Ukrajincem a píše o Ukrajině, ale používá ruštinu – a jednak v tom, že je věřícím křesťanem, ale přitom je fascinován temnými archaickými silami.

Dostojevskij pohledem psychiatrie

„Klasikem klasiků“ ruské literatury je zajisté Dostojevskij. V obdivu k jeho literárnímu výkonu se někdy zapomíná na jeho velkoruský šovinismus – i na problematičnost jeho vnímání křesťanství coby náboženství utrpení.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Skorosvatý František Skoryna Běloruský

Samostatnou větev východoslovanského světa tvoří Bělorusové – zapomínaní, ale hlásící se stejně jako Ukrajinci k evropské identitě, jak ukazuje i erbovní postavení biblického překladatele Franciska Skoryny.

Svatý patriarcha Tichon Moskevský

Bolševický puč roku 1917 přinesl křesťanským církvím utrpení a ponížení, ale i výzvy a otázky, zda a v čem by bylo možné s novým režimem spolupracovat ku prospěchu obou. Toto dilema se ukazuje mimo jiné na osobnosti svatého patriarchy Tichona.

Alexandr Solženicyn versus patriarcha

Dlouholetý totalitní režim pak zplodil i literaturu odporu, a v ní i pozoruhodné výzvy k duchovnosti nové, utrpením očištěné. Dílo Alexandra Solženicyna ovšem ukazuje i na dilemata, která ruské křesťany čekala po pádu komunismu a po nástupu Putina.

Taras Prochasko a řeckokatolická postmoderna

Zatímco ruská literatura současnosti těžce zápasí s otázkami identity a národní ruské viny – nejnovější ukrajinská literatura se naopak obrací jednoznačně k Evropě, a s vlastními tradicemi nakládá i ve stylu humorném, poučeném na magickém realismu: Tak, jako Taras Prochasko, člen haličské postmoderny, ve svých románech z Podkarpatí.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?