Supraphon vydává Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. Na nové nahrávce uslyšíte i skladatelův klavír z roku 1879

Petr Nekoranec, Simona Šaturová, Markéta Cukrová, Vojtěch Spurný
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Nekoranec, Simona Šaturová, Markéta Cukrová, Vojtěch Spurný

Komplet všech třiadvaceti Moravských dvojzpěvů byl pořízen na původní Dvořákovo křídlo značky Bösendorfer, které je chloubou sbírek Muzea Antonína Dvořáka v Praze. Nahrávky se ujali interpreti s významnými mezinárodními vavříny. Sopranistku Simonu Šaturovou, mezzosopranistku Markétu Cukrovou a tenoristu Petra Nekorance doprovázel na Dvořákův klavír Vojtěch Spurný.

Moravské dvojzpěvy začal Antonín Dvořák komponovat na popud pražského velkoobchodníka, vlastence a mecenáše Jana Neffa, v jehož rodině působil od roku 1873 jako učitel hry na klavír. Neff a jeho žena Marie byli velkými hudebními nadšenci a často provozovali malé domácí koncerty, na kterých zpívali písně a dvojzpěvy. Antonín Dvořák se těchto produkcí účastnil v roli doprovazeče na klavír. Neff navrhl Dvořákovi, zda by pro dvojzpěv s klavírem upravil některé moravské lidové písně z proslulé sbírky Františka Sušila. Dvořák nejprve souhlasil, ale pak se rozhodl, že místo úprav již existujících nápěvů použije pouze texty, které zcela nově zhudební. Moravské dvojzpěvy tak ve svém souhrnu představují jeden z nejoriginálnějších projevů Dvořákovy hudební fantazie.

Moravské dvojzpěvy

Hlavní producent vydavatelství Supraphon Matouš Vlčinský říká, že nová nahrávka Moravských dvojzpěvů byla realizována hned z několika důvodů. „Jedním z nich je, že už delší dobu neexistuje ani na trhu a ani v katalogu Supraphonu kompletní nahrávka Moravských dvojzpěvů. Druhým důvodem je, že se sešla famózní sestava interpretů, kteří mají u nás i v zahraničí velmi silné renomé a kteří mají i velkou dvořákovskou zkušenost.“

Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy se vrací na prkna Národního divadla

Výlety páně Broučkovy

Výlety páně Broučkovy jsou jedinou operou Leoše Janáčka, která měla světovou premiéru v Praze, a to v roce 1920. Národní divadlo uvádí zbrusu novou inscenaci, pod kterou jsou podepsáni dirigent Jaroslav Kyzlink a režisérka Sláva Daubnerová.

Nová nahrávka kompletních Dvořákových Moravských dvojzpěvů byla pořízena v Muzeu Antonína Dvořáka ve vile Amerika v Praze začátkem července loňského roku. V případě samotného nástroje se jedná o rovnostrunné křídlo značky Bösendorfer z roku 1879 s tradiční vídeňskou mechanikou, umožňující lehčí úhoz i střídmější pedalizaci. Tento dnes už vlastně historický nástroj – a je nutné brát v potaz i jeho limity – má oproti pozdějším nástrojům světlejší tón, což vlastně ideálně souzní právě s charakterem skladeb typu Moravských dvojzpěvů. Vojtěch Spurný je navíc velmi zapáleným a zároveň nesmírně citlivým a empatickým doprovazečem, který tvoří se všemi třemi pěvci v jejich vzájemných kombinacích organický celek.

To, že se podařilo realizátory nahrávky přesvědčit, aby jednu z hlavních rolí „hrál“ Dvořákův klavír, považuji za naprosto klíčový moment. Na žádném jiném moderním, byť sebedokonalejším nástroji by skladatelova hudba nepromluvila s takovou sugestivní silou a bezprostředností, jako právě na historickém klavíru Bösendorfer. Zvukové, tónové i artikulační možnosti nástroje ideálně vycházejí vstříc požadavkům partitury, kterou můžete nejen beze zbytku realizovat podle uvedeného zápisu, ale navíc vám zbývá i dost prostoru pro vlastní fantazii a dotvoření detailů interpretace v duchu Dvořákových pokynů. A to už vůbec nemluvím o faktu, že dotýkat se kláves, na které hrál Antonín Dvořák, je úžasný emocionální zážitek, který se dá jen obtížně sdělit slovy.
Vojtěch Spurný

Vojtěch Spurný

Realizaci této nové nahrávky iniciovala mezzosopranistka Markéta Cukrová, která před několika lety našla právě ve Vojtěchu Spurném a sopranistce Simoně Šaturové při jednom zahraničním provedení Moravských dvojzpěvů doslova ideální partnery. Hlasy obou pěvkyň se k sobě velmi dobře pojí, jejich pěvecký projev je prost jakýchkoliv manýr, vše působí zcela přirozeně. Zároveň obě důsledně sledují význam zpívaného textu, ale bez přemrštěného výrazu, vše se nese v duchu bezprostřední lidovosti, pro kterou je charakteristická radost ze společného muzicírování. Markéta Cukrová pro vltavskou Mozaiku v souvislosti s realizací tohoto CD uvedla: „Naše souznění se Simonou Šaturovou je téměř dokonalé, a to jsem při volbě mé sparing partnerky přesně potřebovala, protože většina tohoto cyklu je napsaná pro souzvuk sopránu a altu, takže ty dva hlasy musí dohromady vytvářet nějakou patrnou přidanou hodnotu.“

Simona Šaturová, Markéta Cukrová

Na čtyřech Moravských dvojzpěvech sdružených pod opusovým číslem dvacet se podílí také tenorista Petr Nekoranec, který je od září 2016 jako první Čech frekventantem prestižního Lindemannova programu v newyorské Metropolitní opeře. Ačkoliv je z uměleckého týmu nové nahrávky nejmladší, rozhodně se vedle svých zkušenějších kolegů neztratí. Disponuje krásným hlasem lyričtějšího naturelu, který působí na nahrávce svěže, což velmi dobře koresponduje s charakterem samotných skladeb.

Čtěte takéKdyž děláme společně hudbu, rozvíjíme se nejen ve smyslu hudebním, ale i lidském, říká nový šéfdirigent České filharmonie Semjon

Graficky elegantně zpracovaný booklet obsahuje studii zřejmě největšího znalce Dvořákových Moravských dvojzpěvů Jana Kachlíka, dále vyznání Vojtěcha Spurného, medailony všech umělců i zpěvní texty.

Kromě této nové nahrávky, která zachycuje umění současné generace našich pěvců, vydal Supraphon tak trochu nenápadně ještě jednu nahrávku Moravských dvojzpěvů. Na webových stránkách Supraphonu je možné od 9. dubna zakoupit v digitálních formátech přepis záznamu z roku 1972 s pěvci Evou Zikmundovou, Věrou Soukupovou a Ivo Žídkem a klavíristou Alfrédem Holečkem. Nabízí se tak velmi pozoruhodné srovnání dvou výjimečných pěveckých generací a interpretačních přístupů.

Ve středu 25. dubna byla v Mozaice nová nahrávka Moravských dvojzpěvů Albem dne.