Když děláme společně hudbu, rozvíjíme se nejen ve smyslu hudebním, ale i lidském, říká nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov
Česká filharmonie ve své nadcházející 123. sezóně přivítá řadu výjimečných hostů včetně dirigenta Simona Rattlea, mezzosopranistky Magdaleny Kožené, houslisty Joshuy Bella nebo klavíristy Pierra-Laurenta Aimarda. Postu šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie se na příštích pět let ujímá Semjon Byčkov.
S Českou filharmonií jste v kontaktu už určitou dobu. Jak se váš vzájemný vztah za poslední měsíce rozvinul a prohloubil?
Když děláme společně hudbu, rozvíjíme se nejen ve smyslu hudebním, ale i lidském. A to je správné, protože jsme všichni zaujati pro společnou věc a tou je umělecké vyjádření. Společně se snažíme v našem projevu něco najít, hledáme cestu, jak dané dílo interpretovat, aby to zkrátka bylo přesvědčivé. A když pak vidíte to obrovské zaujetí orchestru pro nejvyšší možnou kvalitu, tu otevřenou mysl, ale také pokoru a skromnost, jste tím velice zasažen. A právě v tomto smyslu pak vnímám vztah, který vyvíjí, a který se bude dále rozvíjet. Jsme společně ještě velmi mladý ansámbl.
Rozhovor se Semjonem Byčkovem, novým šéfdirigentem České filharmonie
Ředitel České filharmonie David Mareček podepsal v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.
Sezónu zahájíte 10. října Mahlerovou 2. symfonií, která nese podtitul „Vzkříšení“. Předpokládám, že to má určitou symboliku…
Je to symbolické v mnoha ohledech. Je to dílo, které v mém životě hraje obrovskou roli. Dílo, které se mne dotýká již více než padesát let, i když jsem je samozřejmě začal dirigovat až později. Ale mluvím o tom, co lze označit za takové zasažení nejen tou hudbou, ale i tématy, která jsou v této symfonii zakotvena. A ta jsou zcela zásadní. Jde o otázky: Jaký je smysl života? Proč jsme tady? Co se tane poté, to nemůžeme vědět, ale můžeme se alespoň zamyslet nad posláním, které v tomto životě máme. Tady a teď. A to je jedno z témat obsažených v této symfonii. Navíc, Mahlerův genius prostupuje tuto universální hudbu, která se pak dotýká veškerého okolního světa. Je opravdu pozoruhodné, že Mahler je obecně považován za rakouského skladatele, a přitom se narodil v této zemi. A já bych chtěl podpořit, aby lidé pochopili, že česká hudba, to není hudba Smetany, Dvořáka, Martinů a řady dalších… Ale že kořeny skladatelů typu Gustava Mahlera jsou také v této zemi… A pokud orchestr, jakým je Česká filharmonie má ochraňovat hudební kulturu této země, je zcela přirozené, že Mahlerova hudba bude hrát důležitou roli v jeho repertoáru. Kromě 2. symfonie uvedu v dubnu i jeho 9. symfonii, v Mahlerově Písni o zemi v únoru přivítáme Simona Rattlea a Magdalenu Koženou. Takže Vzkříšení na samotný úvod sezóny je opravdu symbolické.
Česká filharmonie je obecně vnímána jako národní orchestr. Jak se společně v příští sezóně přihlásíte k té ryze české hudební tradici?
Víte, když jedeme na turné, stáváme se automaticky velvyslanci kultury české země. Už na podzim podnikneme velmi důležitou zahraniční cestu do Spojených států amerických, to s hudbou Antonína Dvořáka, ale také Gustava Mahlera. 28. říjen oslavíme v Carnegie Hall a poté zavítáme například do Kennedyho centra ve Washingtonu, do Chicaga a do Francisca. A toto turné vnímám jako opravdovou reprezentaci české kultury, což je a mělo by pro orchestr být něco úplně přirozeného. Podobně vnímám i tři naše listopadové rezidenční koncerty ve vídeňském Musikvereinu nebo historicky první koncert České filharmonie v únoru v nové budově Labské filharmonie v Hamburku. Česká filharmonie je ve světě známa tím, že hraje na špičkové úrovni české hudbu. A měla by být známější i tím, že umí na světové úrovni zahrát i další repertoár. Myslím, že bychom se neměli zavřít pouze v kleci české hudby, měli bychom usilovat o jisté vyvážení. A to si myslím, že je jedna z věcí, které budete moci v příštích sezónách u orchestru vysledovat.
V Praze budete dirigovat Dvořákovu 7. symfonii, a také symfonie od Luciana Beria nebo od Franze Schuberta. Dokončíte ale i Čajkovského projekt pro firmu Decca. Jak jste s jeho dosavadním průběhem spokojen?
Jsem velmi šťastný, že se nám tento projekt, který začal před třemi lety, daří. Už nám zbývají jen dvě symfonie a dva klavírní koncerty, ve kterých v příští sezóně přivítáme Kirilla Gersteina. A bude to opět výzva. Myslím ale, že to, co už jsme natočili je při zpětném poslechu opravdu vzrušující.
V pražském DOXu zazněly skladby Mortona Feldmana, legendy americké poválečné avantgardy
Za účasti rozhlasových symfoniků zazněly v Centru současného umění DOX v Holešovicích hned tři české premiéry skladeb legendy americké poválečné avantgardy Mortona Feldmana.
Na lednových koncertech uvedete v české premiéře skladbu od současného německého skladatele Detleva Glanerta. Předpokládám, že současná hudba bude jednou z vašich důležitých programových linií v čele České filharmonie…
To je naprosto pravda. Dokonce jsme učinili objednávky na nová díla u devíti českých a pěti zahraničních skladatelů přímo pro Českou filharmonii. A tuto inciativu považuji za zcela nezbytnou, protože si myslím, že lidská kreativita nemá žádné limity. To není něco, co začne a pak skončí. Je to něco, co je zkrátka permanentní. Nelze říci, že vše už bylo napsáno, není tomu tak. Dnes, stejně jako včera, si nesmíme dovolit existovat bez kontaktu s kreativitou dneška. Jedním z důvodů, proč je naše hudební civilizace tak bohatá, je ten, že ve stoletích před námi byly lidské bytosti, které vytvářeli něco - ať už v hudbě, v literatuře, nebo ve výtvarném umění - co někdo další dříve nebo později objevil a musel se s tím zkonfrontovat. A to je něco, čemu říkám trvalá hodnota . A naším úkolem je tyto hodnoty obohacovat," říká v rozhovoru s Danielem Jägerem Semjon Byčkov, který se od příští sezóny ujímá na 5 let funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie.
Nadcházející 123. koncertní sezóna tohoto předního českého tělesa bude bohatá zejména na výjimečné dirigentské osobnosti. Hlavními hostujícími dirigenty budou Jakub Hrůša a Tomáš Netopil, v Praze se představí i Simon Rattle, k orchestru se vrátí Christoph Eschenbach s Brucknerovou Třetí symfonií a Manfred Honeck s Mozartovým Requiem. V závěru sezony pak bude Rudolfinum hostit šéfdirigenta Clevelandského orchestru Franze Welsera-Mösta.
