Starost o hodnoty, bez nichž je lidský život pustý. Před sto lety se narodil mistr povídky Ray Bradbury

Americký spisovatel přišel na úplně jiný svět, než který známe dnes. Pro městečko Waukegan v Illinois byl 22. srpen roku 1920 jen další ospalá neděle končícího léta; neexistovala televize, atomová bomba ani internet. Atmosféra byla možná hodně podobná tomu, jak jsou horké prázdninové dny na maloměstě popsané v Bradburyho románu Pampeliškové víno.

Ray Bradbury, 1979|foto:Profimedia

Čtěte také

Ray Bradbury: Pampeliškové víno

Ale kluk, který se toho dne narodil, snil o Marsu možná už pár let na to, když hltal příběhy Edgara Rice Burroughse. A díky tomu, že se z něj o dalších pár roků později stal jeden z nejoceňovanějších autorů literární fantastiky (jeho první sbírka povídek Temný karneval vyšla v roce 1947, ale na výsluní se ocitl až po vydání Marťanské kroniky roku 1950), teď tušíme, jak si asi představoval budoucnost za sto let. Že lidé budou pořád stejní a stejně nepoučitelní, jen vytvoří a ovládnou vyspělejší technologie. Podle prvního vydání Marťanské kroniky, která se původně odehrávala v letech 1999 – 2026, se v jeho fantazijní budoucnosti už dávno nacházíme a ačkoli jsme zatím nekolonizovali Mars, zas tak moc se v nás nespletl. V upravené verzi románu se už děj odehrává v letech 2030 – 2057, nic však nenapovídá tomu, že by tahle sbírka povídek propojených rámcovým tématem měla do té doby ztratit cokoli ze své naléhavosti a výmluvnosti. Na vlastní uši se o tom můžete přesvědčit při poslechu patnáctidílné četby na pokračování v podání Petra Lněničky a režii Lukáše Hlavici.

Čtěte také

Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita. Když se knihy nečtou, ale pálí

Kromě Marťanské kroniky však nejznámějším dílem autora, který publikoval téměř 600 povídek, více než 30 knih i řadu básní, esejí a divadelních her, zůstává próza 451 stupňů Fahrenheita. Proslavila ji mimo jiné i filmová adaptace Françoise Truffauta z roku 1966 a nedávno podle románu vznikl také televizní film (režie Ramin Bahrani, 2018). Rozhlasoví posluchači si mohou vychutnat rovněž dramatizaci, která obsadila druhé místo na festivalu Prix Bohemia Radio 2017 v kategorii Drama a představitel Guye Montaga Petr Lněnička získal za svůj herecký výkon Cenu rozhlasové Thálie 2017.

Tohle musíme přeložit

U příležitosti 100. výročí narození vizionářského spisovatele v sobotu 22. srpna 2020, na něj na Vltavě vzpomínala i překladatelka Jarmila Emmerová. Ta spolu s Josefem Škvoreckým převedla do češtiny 451 stupňů Fahrenheita, sama pak Marťanskou kroniku a sestavila obsáhlý výbor autorova povídkového díla s názvem Kaleidoskop. Kromě toho se překladatelsky podílela na řadě autorových povídkových sbírek a přeložila dva jeho další romány Tudy přijde něco zlého nebo Strom duchů, za který obdržela roku 2016 ocenění Zlatá stuha.

Petr Lněnička čte Marťanskou kroniku|foto:Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

„Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita přinesl Josef Škvorecký, se kterým jsem tehdy pracovala ve stejné redakci. Netuším, kde tu knihu objevil on… Ale s chutí jsme si ji oba přečetli a okamžitě jsme velice přilnuli jak k tomu pro nás zatím neznámému autorovi, tak k jeho dílu, a rozhodli jsme se, že ho musíme přeložit do češtiny,“ uvedla Jarmila Emmerová.

A dodala: „Marťanskou kroniku mi pak nabídlo nakladatelství, ač jsem ještě byla začínající překladatelka. Škvorecký už se místo překládání věnoval vlastní tvorbě, takže to vlastně byla moje první samostatná práce, kterou jsem dělala moc ráda a dodnes si toho velice vážím.“ Za sebe by Bradburyho charakterizovala spíše coby multižánrového humanistu než jako autora sci-fi. „Jako překladatelka jeho díla jsem prakticky každé slovo prožila a jsem přesvědčena, že je obdivuhodným mistrem povídky, do které dokáže pod různými pláštíky fantazie promítnout svou starost o hodnoty, bez nichž je lidský život pustý,“ vysvětluje Jarmila Emmerová.