Ray Bradbury: Marťanská kronika
Četba na pokračování z uceleného souboru vědeckofantastických povídek amerického spisovatele, ve kterém autor líčí americkou kolonizaci Marsu ve třicátých letech 21. století. V rámci Sci-fi léta na Vltavě připomínáme 100. výročí narození spisovatele Raye Bradburyho (22. 8. 1920). Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Nadčasové dílo třicetiletého autora spojuje poutavou a napínavou četbu s vyslovením skrytých problémů moderní společnosti. Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Lidé přicházejí na rudou planetu a svým vpádem ruší její tiché kouzlo. Nakonec však po letech nesnadného vzestupu a následného pádu planetu stejně opouštějí a ponechávají ji znovu osamělou a ztichlou.
Jen vítr se prohání opuštěnými městy Pozemšťanů a dávno vymřelými letovisky Marťanů. Po atomové katastrofě na Zemi se pak na Mars vydá jen několik jedinců, aby zde založili novou civilizaci. Celou knihou prostupuje zvláštní lidská touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem marťanského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě.
Čtěte také
O Marsu psala řada autorů. V době, kdy převládala vize barvotiskových dobrodružství, jež na Marsu králů a princezen zažívají odvážní hrdinové, přišel Bradbury s originální vizí plnou poetických obrazů. A právě tato jeho vize přetrvala a udivuje čtenáře svou působivostí dodnes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
„Knihy mi pomáhají orientovat se ve světě, který se čím dál hůř čte,“ říká Jiří Havelka
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Frank Bertrand: Poslední noc Tennessee Williamse. Bilanční monolog stárnoucího umělce
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.




