Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita. Když se knihy nečtou, ale pálí

Když v roce 1953 Bradburyho román 451 stupňů Fahrenheita vyšel, byl vnímaný jako kritická reflexe aktuální politické situace v USA, mccarthismu a studené války. Za železnou oponou pak ke čtenářům promlouval především v pasážích líčících fungování totalitního režimu. S každým dalším vydáním se ovšem ukazovalo, že podobenství o společnosti, která odvrhla knihy a s nimi i své kulturní dějiny a svobodné myšlení, je nadčasové. A zůstává platné i dnes, kdy se většina technických vymožeností Bradburyho budoucnosti stala nejvšednější současností.

Ray Bradbury, 1979|foto:Profimedia

Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího, ... než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! Pak, později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit.
Ray Bradbury o vzniku svého románu 451 stupňů Fahrenheita

Bradburyho síla nikdy nespočívala ve vědecky přesném předpovídání civilizačního pokroku. Jak upozornili už překladatelé prvního českého vydání z roku 1957 Josef Škvorecký a Jarmila Emmerová, Bradbury psal tzv. psychologickou science fiction: zajímali ho lidé vržení do mezních situací uprostřed fantastických cizích světů, snů a představ.

451° Fahrenheita, filmové zpracování z roku 1966|foto:Profimedia

V takto hraniční situaci se ocitá i hlavní hrdina románu 451 stupňů Fahrenheita, požárník Guy Montag, který má za úkol likvidovat knihy. Domy se dávno staví z ohnivzdorného materiálu, takže jejich požáry už nehrozí. A hasiči tedy nevyjíždějí k zásahu proto, aby ohně likvidovali, ale aby je zakládali. Všude tam, kde mají nahlášeno nedovolené držení knih.

Požárníci jsou elitní represivní složkou, která požívá značná privilegia. Z nich těží i Montag, který vede zdánlivě spokojený život s manželkou Mildred. Jednoho večera na cestě ze směny narazí na sedmnáctiletou Clarissu McClellanovou, a několik setkání se zvláštní dívkou zpochybní jeho dosavadní jistoty. Montag si poprvé připustí, že jeho život není šťastný, a začne přemýšlet, co je v knihách, které doposud pálil. Když se pokusí vymknout systému, skončí jako štvanec, na kterého pořádá policie za pomoci všudypřítomných médií hon takříkajíc v přímém přenosu. Ale i kdyby Montag unikl, jsou vůbec ještě někde lidé, kteří by do svých životů chtěli knihy zase vrátit?