Soundtracky ke sci-fi aneb Hudební let od Ikarie přes Divokou planetu a Návštěvníky po Machinarium
Letošní léto na Vltavě se nese ve znamení sci-fi příběhů. Poslechněte si soundtracky k českým sci-fi filmům, seriálům a počítačovým hrám. Čeká vás pořad plný syntezátorů, elektronických efektů a tajuplných příběhů z jiných galaxií.
Čtěte také
Jeden z prvních českých sci-fi filmů Ikarie XB-1 od scenáristy Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka z roku 1963 patří podle řady filmových historiků k zakladatelským dílům moderní sci-fi kinematografie. Zajímavostí je, že režisér Stanley Kubrick nevynechal jedinou projekci Ikarie na newyorské přehlídce v roce 1964. Průkopnický byl v mnoha ohledech i soundtrack a zvukový design od skladatele Zdeňka Lišky, který využil elektroakustické hluky a ruchy v kombinaci s elektronicky modulovanými klasickými nástroji.
V Česku méně známým je koprodukční francouzsko-český animovaný film Divoká planeta, který vznikal na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v pražském studiu Jiřího Trnky. Příběh o planetě, kterou obývají obří modrá stvoření Drágové a kde jsou lidské bytosti chovány jen jako domácí zvířata nebo jsou hromadně hubeny, vznikal v režii francouzského režiséra Reného Lalouxe celkem pět let.
Smlouva byla podepsána už v roce 1967, ale do vzniku filmu významně zasáhly události srpna 1968. Sugestivní příběh vyprávějící o střetu dvou civilizací se stal během začínající normalizace podezřelým a jeho dotočení bylo ohroženo. V roce 1973 se jej nicméně podařilo po různých peripetiích dokončit a uvést na filmovém festivalu v Cannes, kde získal zvláštní cenu. Za pozornost stojí jazz-funkově laděný soundtrack skladatele Alaina Goraguera, který skvěle dotváří místy až psychedelické výjevy.
A nesmí chybět soundtrack k filmu Temné slunce, který skladatel Martin Kratochvíl postavil na zvucích analogových syntezátorů, nebo hudba k počítačové hře Machinarium od Tomáše Dvořáka, vystupujícího pod pseudonymem Floex. Autor nových znělek Českého rozhlasu Vltava říká, že herní soundtracky jsou pro něj prostorem pro uvolnění a experimentování.
Druhou část ArtCafé věnuje Eliška Vidomus následovníkům hudebního hnutí space jazz. Zazní ukázky z tvorby interpretů, jako jsou trumpetista Nils Petter Molvaer nebo nu-jazzová kapela Jaga Jazzist, která se (doufejme) představí českému publiku 11. října v pražském klubu Roxy.
Související
-
Elektrizující fúze, album jako feministický manifest i hudební deník z karantény.
Music ArtCafé Elišky Vidomus přináší výběr z nových alb. Čeká vás hudba stylově těžko uchopitelná, trochu jazzová, ale sympaticky vybočující z žánrových mantinelů.
-
Nenechat si nic nikým diktovat. Vokální akrobacie Fatoumaty Diawary a Andrease Schaerera
Fatoumata Diawara a Andreas Schaerer. Výrazní představitelé evropské vokální scény. Oba spojuje netradiční práce s hlasem, vzpírání se konvencím a otevřenost experimentům.
-
Král Majálesu. Hudební stopy Allena Ginsberga v tvorbě Patti Smith, Boba Dylana i Marka Ribota
Letos v květnu uplynulo padesát pět let od návštěvy básníka Allena Ginsberga v Praze, kde byl zvolen králem Majálesu. Které muzikanty ovlivnila jeho poezie?
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
