Soundtracky ke sci-fi aneb Hudební let od Ikarie přes Divokou planetu a Návštěvníky po Machinarium

22. červenec 2020

Letošní léto na Vltavě se nese ve znamení sci-fi příběhů. Poslechněte si soundtracky k českým sci-fi filmům, seriálům a počítačovým hrám. Čeká vás pořad plný syntezátorů, elektronických efektů a tajuplných příběhů z jiných galaxií.

Čtěte také

Jeden z prvních českých sci-fi filmů Ikarie XB-1 od scenáristy Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka z roku 1963 patří podle řady filmových historiků k zakladatelským dílům moderní sci-fi kinematografie. Zajímavostí je, že režisér Stanley Kubrick nevynechal jedinou projekci Ikarie na newyorské přehlídce v roce 1964. Průkopnický byl v mnoha ohledech i soundtrack a zvukový design od skladatele Zdeňka Lišky, který využil elektroakustické hluky a ruchy v kombinaci s elektronicky modulovanými klasickými nástroji.

V Česku méně známým je koprodukční francouzsko-český animovaný film Divoká planeta, který vznikal na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v pražském studiu Jiřího Trnky. Příběh o planetě, kterou obývají obří modrá stvoření Drágové a kde jsou lidské bytosti chovány jen jako domácí zvířata nebo jsou hromadně hubeny, vznikal v režii francouzského režiséra Reného Lalouxe celkem pět let.

Smlouva byla podepsána už v roce 1967, ale do vzniku filmu významně zasáhly události srpna 1968. Sugestivní příběh vyprávějící o střetu dvou civilizací se stal během začínající normalizace podezřelým a jeho dotočení bylo ohroženo. V roce 1973 se jej nicméně podařilo po různých peripetiích dokončit a uvést na filmovém festivalu v Cannes, kde získal zvláštní cenu. Za pozornost stojí jazz-funkově laděný soundtrack skladatele Alaina Goraguera, který skvěle dotváří místy až psychedelické výjevy.

A nesmí chybět soundtrack k filmu Temné slunce, který skladatel Martin Kratochvíl postavil na zvucích analogových syntezátorů, nebo hudba k počítačové hře Machinarium od Tomáše Dvořáka, vystupujícího pod pseudonymem Floex. Autor nových znělek Českého rozhlasu Vltava říká, že herní soundtracky jsou pro něj prostorem pro uvolnění a experimentování.

Druhou část ArtCafé věnuje Eliška Vidomus následovníkům hudebního hnutí space jazz. Zazní ukázky z tvorby interpretů, jako jsou trumpetista Nils Petter Molvaer nebo nu-jazzová kapela Jaga Jazzist, která se (doufejme) představí českému publiku 11. října v pražském klubu Roxy.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová