Sigmund Freud: Náš vztah ke smrti

4. květen 2006

V cyklu Psáno kurzívou uvádíme úryvek ze stati Časové poznámky o válce a smrti světoznámého lékaře a myslitele. Přeložil Jiří Pechar. V režii Vlada Ruska účinkuje Jan Vlasák.

Sigmund Freud (6.5.1856-23.9.1939) Narodil se v Příboře na Moravě v německy mluvící rodině židovského obchodníka látkami. V roce 1859 se rodina odstěhovala z Příbora a o rok později se usadila ve Vídni. Freud vystudoval medicínu, věnoval se neurologii a později psychiatrii. Během půlročního pobytu na Charcotově klinice v Paříži (1885-86) zahájil své výzkumy o hysterii, v nichž pokračoval ve Vídni spolu s J. Breuerem.

V 90. letech dospěl k závěrům o rozhodujícím významu nevědomí a sexuality pro utváření psychiky. Svoji novou koncepci shrnul ve Výkladu snů (1900), který je zakládajícím dílem psychoanalýzy a mezníkem v moderním pojetí psychiatrie. Následují Psychopatologie všedního dne (1904), Tři pojednání k teorii sexuality (1905) a řada dalších prací, jež nově definují složky a funkce lidské psychiky.

Od roku 1910 Freud stále častěji vyvozuje z psychiatrických poznatků teoretické závěry antropologické a psychologické - například v pracích Totem a tabu (1912-13), K uvedení narcismu (1914), O nevědomém (1915).

Ve 20. letech přehodnocuje svou teorii pudů (Za hranicemi principu slasti, 1920), koncipuje nový strukturní model psychického aparátu (Já a Ono, 1923) a stále častěji se věnuje problémům sociologickým a kulturním: Psychologie masy a analýza Já (1921), Budoucnost jedné iluze (1927), Nespokojenost v kultuře (1930), Muž Mojžíš a vznik monoteismu (1939). Své poznatky shrnul v Přednáškách k úvodu do psychoanalýzy (1916-17 a 1933). Zemřel v Londýně, kam emigroval po "anšlusu" Rakouska.

[Sigmund Freud: O člověku a kultuře, Odeon, Praha 1990. Překlad Jiří Pechar (úryvek ze stati Časové poznámky o válce a smrti).]

Spustit audio