Sedmé nebe s Jiřím Černým: Vzpomínka na francouzskou zpěvačku, herečku a šansoniérku Juliette Gréco

25. říjen 2020

Nikdy u nás nebyla tak populární jako Edith Piaf, ale ani jako třeba Mireille Mathieu nebo dnes Zaz. A to ani v dobách své největší slávy. Jiří Černý připomíná nedávno zesnulou osobnost francouzské populární hudby ukázkami z desky Portrait z roku 1976.

Zatímco na pražských vystoupeních publikum nejvíc aplaudovalo po číslech, která Gréco převzala od slavných kolegyň a kolegů, ona sama se soustředila na novější, méně známé písničky, většinou napsané přímo pro ni. „Podávala je mimicky i gesticky střídmě, 110 minut bez přestávky, v dlouhých, přiléhavých černých šatech prostých všech ozdob, takřka bez nalíčené tváře. Začalo se jí říkat Chat noir – Černá kočka. Anebo taky Múza ze Saint-Germain des Prés,“ vzpomíná Černý.

Mezi autory jejího širokého repertoáru a uznalými slovy pro zpěvačku vyniká citát nositele Nobelovy ceny Jean-Paula Sartra: „Gréco má ve svém hlasu milióny básní. To díky ní a pro ni jsem psal písně. V jejích ústech se z mých slov staly drahokamy.“

Spustit audio