Restart Muzea umění a designu v Benešově. Už rok je znovu přístupné veřejnosti
Muzeum umění a designu v Benešově (MUD) si připomíná jeden rok od svého znovuotevření v září 2018. Výstavní instituce představuje široké spektrum současného umění a jejímž cílem je ukázat lidem, že umění rozumí opravdu každý. Miroslav Buriánek zjišťoval, jak se muzeu nedaleko Prahy daří.
Dva roky zavřená památkově chráněná secesní budova někdejší záložny v centru Benešova prošla ve spolupráci s architektonickým ateliérem Marcely Steinbachové zásadní rekonstrukcí. Muzeum bylo znovu otevřené v září 2018 a od té doby uspořádalo pět výstav. Nová vizuální identita celé instituce se posunula směrem ke kultivované hravosti, sepětí i konfrontaci různých výtvarných stylů a etap umění. Lidé mají možnost srovnávat, přemýšlet. „Do prostoru secesní budovy na Malém náměstí opět vstoupila veřejnost. Muzeum se vedle správy sbírky programově zaměřuje na pořádání kulturních akcí, přednášek, besed, koncertů, filmových projekcí a výtvarných dílen,“ říká pověřená ředitelka Lenka Škvorová. A šéf kurátorka Helena Bártková dodává, co je hlavní myšlenkou výstavní koncepce: „Chceme lidem říci, že umění rozumí i ten, kdo mu vlastně nerozumí. Nemusíme mít umělecké vzdělání, abychom si umění pustili do svých životů.“
Prostory a sbírky muzea
Muzeum představuje široké spektrum současného umění ve třech sálech v přízemí. Interiér kavárny a čítárny architektka Marcela Steinbachová propojila a zeď pojala jako art stěnu, kde jsou výstižné popisky a citáty vztahující se k výtvarnému umění. Sbírka volného a užitého umění se postupně rozrostla do několika podsbírek a dnes čítá přibližně 13 tisíc předmětů z oblasti malby, grafiky, fotografie, plastiky a designu. Významnou část sbírky tvoří dar historika a teoretika umění Jiřího Šetlíka - obsahuje 60 artefaktů z tzv. Šetlíkova okruhu umělců. Jsou v ní zastoupena díla Jiřího Koláře, Adrieny Šimotové, Jiřího Johna, Františka Tichého, Věry a Vladimíra Janouškových nebo Miloslava Chlupáče.
Projekt Krajinow
K ročnímu výročí připravilo velký výstavní projekt nazvaný Krajinow, který ukazuje šíři tématu krajiny v českém výtvarném umění. „Naším záměrem je reflektovat názor na krajinu očima umělců napříč generacemi. Chtěli jsme ukázat různé tendence a přístupy i to, jakou proměnou prochází krajina ve výtvarném umění,“ popisuje koncepci kolektivní výstavy šéf kurátorka Alena Bartková.
Součástí projektu Krajinow jsou také autorské výstavy Patrika Hábla a Patrika Proška. „Instalace Patrika Hábla Ohořelá země se odehrává na dvou protějších stěnách jedné místnosti. Lepenkou si autor ohraničil prostor podoby čtverce a z vypálených uhlíků vytvořil ohořelé výstupy připomínající lesní požáry. Vše tvoří černou pavučinu zapomenutého zničeného kusu země,“ říká Alena Bartková.
Projekt Prorost, který připravil Patrika Proško, najdeme ve sklepení muzea. „Sochař zde strávil měsíc,“ říká Alena Bartková a vysvětluje: „Je to projekt na pomezí intervence a site specific instalace. Na všechno, co je ve sklepě, trubky nebo kabely napojuje Patrik Proško své sochařské dílo a vytvořil jakousi parafrázi krajiny. Vzniká tím pocit, že samotný sklep žije svým životem.“
Obrazy z obývaků
Mimořádný a ojedinělý kurátorský projekt představuje kolektivní výstava Krajina z obýváku v Šímově síni muzea. „Oslovili jsme obyvatele Benešova, aby nám zapůjčili obrazy, které mají vystaveny ve svých domovech. Lidé nabídli jména těch nejlepších zdejších krajinářů, jedním z nich je i Ladislav Šíma, po kterém je pojmenovaná tato síň,“ vysvětluje kurátorka Markéta Hornerová.
Po svém znovuotevření a úspěšném restartu má benešovské Muzeum umění a designu novou koncepci s nadregionálním přesahem. Všechny současné výstavy budou otevřené do 20. ledna příštího roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
