Krásy světa podle Devětsilu
Poezie a obrazové básně jsou leitmotivem současné výstavy nazvané Devětsil 1920–1931 v Domě U Kamenného zvonu Galerie hlavního města Prahy. Proto výstava začíná záznamem Seifertovy básně Všecky krásy světa, ve které básník také píše: pro svoje básně jsme nalezli krásy úplně nové… Ne náhodou tento verš uvádí textovou část katalogu výstavy.
Ke krásám světa podle Devětsilu patří tanec, hudba, rytmus, zvuk, film, divadlo, fotografie, užité umění, ale i život města, ruch ulic, reklamy, exotika dalekých krajů a zábava v těch nejrůznějších podobách včetně cirkusových klaunerií, kabaretních výstupů a mimických etud. Devětsil objevuje i umění rozhlasu: Vítězslav Nezval píše v roce 1926 První radiové scenário komponované ze zvuků, sborového zpěvu a výkřiků. Nezvalovo scenário bylo v Československém rozhlasu natočené v roce 1967.
Devětsilská tvorba
Rozhlasovou reportážní prohlídku výstavy zahajujeme v pořadu Reflexe: Vizuální umění! s Alenou Pomajzlovou u reklamního sloupu s dobovými plakáty a reklamami.
Sloup stojí u schodiště, po kterém návštěvníci vystupují k prostorám s výstavními exponáty. Slyší hudbu Jaroslava Ježka a E. F. Buriana. Diváky provází v průběhu prohlídky celé výstavy dobové filmové záběry, zvukové záznamy fragmentů divadelních představení, čtení poezie.
Expozici tvoří exponáty reprezentující devětsilské pojetí tvorby, její odklon od tradičního pojetí výtvarného díla. Klíčovou roli v prezentaci tvorby Devětsilu sehrála výstava Bazar moderního umění v roku 1923. Výstavní prostor tohoto významného devětsilského podniku se tvůrci výstavy v Domě U Kamenného zvonu pokusili rekonstruovat.
Čtěte také
Současná výstava také sleduje živé kontakty s evropskou avantgardou prostřednictvím vzájemných návštěv, přednášek, výstav a časopisů, které se staly důležitým mezinárodním médiem pro předávání informací. Její kurátoři připravili vedle zmíněných filmových projekcí a zvukových nahrávek také architektonické a scénografické modely, digitalizované dobové časopisy a fotografické reprodukce. Bohaté je zastoupení koláží a fotomontáží.
Devětsil v roce 1986 a v roce 2020
Přínos brněnského Devětsilu připomíná Petr Ingerle z Moravské galerie Brno, mluví především o časopisu Pásmo. Posluchače jistě zaujme umělecko-historické vystoupení historika architektury Jakuba Potůčka před maketou obchodního domu Olympic od Jaromíra Krejcara, stavby inspirované poezií.
Rostislav Švácha, historik architektury, výstavu v Domě U Kamenného zvonu komentuje a srovnává ji s první devětsilskou výstavou v Brně a Praze, která se konala v roce 1986 a připravil ji František Šmejkal spolu s Hanou Rousovou, Janem Rousem a Rostislavem Šváchou. Posluchači v Reflexích uslyší část rozhovoru se Šváchou, ve kterém nejvíce oceňuje sekci architektury současné výstavy.
Celý rozhovor, který je věnován i devětsilské výstavě v roce 1986 a jejímu putování po Evropě a stavu současného bádání o Devětsilu, si můžete poslechnout ve Víkendové příloze stanice Vltava v sobotu 22. února v 8.30. Výstava je v Domě U Kamenného zvonu otevřená do 29. března 2020.
Související
-
Architektura Devětsilu je dnes aktuálnější než kdy dřív, říkají kurátoři výstavy
Od založení avantgardní umělecké skupiny Devětsil letos v říjnu uplyne 100 let. V Galerii hlavního města Prahy můžete navštívit výstavu věnovanou Devětsilu již nyní.
Nejposlouchanější
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
