Architektura Devětsilu je dnes aktuálnější než kdy dřív, říkají kurátoři výstavy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bedřich Feuerstein, Scénický návrh ke hře K. Čapka R.U.R.

Od založení avantgardní umělecké skupiny Devětsil letos v říjnu uplyne 100 let. V Galerii hlavního města Prahy už nyní můžete vidět výstavu věnovanou právě tomuto sdružení, ve kterém působili např. Karel Teige, Vítězslav Nezval, Bedřich Feuerstein, Toyen, Karel Honzík nebo Jaromír Krejcar.

33 let od poslední výstavy umělců sdružených v Devětsilu je hodně, řekli si v Galerii hlavního města Prahy. Právě touha vrátit se k umělcům spojeným s avantgardní skupinou, od jejíhož založení letos v říjnu uplyne 100 let, stála za vznikem projektu Devětsil 1920–1931 v pražském Domě U Kamenného zvonu. „Za posledních třicet let tu byla celá řada výstav, které se týkaly 20. let minulého století. Autoři Devětsilu se v nich tak trochu rozpustili,“ konstatuje kurátorka Alena Pomajzlová.

Síla je v komplexnosti

Někdejší, 33 let stará výstava, se zaměřovala na výtvarné umění, architekturu a typografii.

Karel Teige, Pozdrav z cesty, 1923, koláž, papír, 33,1 × 23,5 cm

Tentokrát kurátorský tým záběr rozšířil o scénografii, fotografii, časopiseckou tvorbu a prostor dostal také brněnský Devětsil se svou vůdčí osobností Artušem Černíkem, který dokázal sehnat v podstatě jakýkoliv avantgardní časopis, na který si vzpomněl. Síla tohoto výstavního projektu je tak především v jeho komplexnosti.

V hledání nových poznatků Aleně Pomajzlové a také Jakubovi Potůčkovi, jehož odborným záměrem je architektura, pomohl především internet a digitalizované materiály. „Důležité pro mě byly archivy klíčových institucí, se kterými Devětsil spolupracoval. Narazil jsem například na materiály z holandských časopisů, se kterými čeští architekti udržovali styky,“ poukazuje na studie prací architekta Jaromíra Krejcara, které se v originále nedochovaly. Zároveň si cení zdrojů vydaných tuzemskými archivy. Z řady z nich je patrné, že architektonické návrhy mají povahu uměleckého díla, nikoliv technické studie.

Výstavu Devětsil 1920–1931 můžete navštívit v Domě u kamenného zvonu až do 29. 3. 2020. Bližší informace o otevírací době a vstupném naleznete na webu Galerie hlavního města Prahy

Kdo nehledá, najde (styl)

Právě Krejcarova práce je pro výstavu v Domě U Kamenného zvonu zásadní. Maketa jím navrženého paláce Olympic v centru Prahy z roku 1926, prototypu funkcionalistické architektury, totiž vévodí sekci věnované právě architektuře.

Je to kvintesence poetismu, vychází z architektury moderních dopravních prostředků, jakými byly parníky nebo letadla. Je to dům, který přes den funguje jako kancelář, v noci se mění na bar. Je to dům, který žije na ulici. Devětsil miloval život na ulici!“ říká Jakub Potůček s tím, že architektura 20. let minulého století je dnes aktuální víc, než byla kdy před tím.

Vítězslav Nezval, Abeceda, 1926

Fascinující na Devětsilu je, že se nesnaží o falešné estétství. Uvědomuje si, že bez moderní techniky, kterou původně vinil z válečných hrůz, by to v životě nemohlo fungovat, a aktivně reaguje na aktuální životní podmínky, kterým přizpůsobuje estetiku. Dostává se tak k funkční architektuře, která sice z finančních důvodů nebyla masově rozšířená, ale jednoznačně se inspirovala potřebami doby. Pokud budou takto uvažovat i současní architekti, pak se vůbec nemusí zabývat hledáním stylu. Ten vyplyne z potřeby,“ míní Jakub Potůček.

Poslechněte si celé ArtCafé, ve kterém kurátoři Alena Pomajzlová a Jakub Potůček hovoří o Devětsilu detailněji. Prozrazují také, jaké novinky budou na návštěvníky čekat na výstavě v únoru.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související