Renesance
Černobílý svět budoucnosti vizuálně fascinuje Animované filmy, zejména americké, dospěly k popisně doslovné nápodobě hraných protějšků jak ve vizuální sféře, tak ve způsobu vyprávění. Trojrozměrný počítačový obraz - ať již ukazuje svět lidí, zvířátek či hraček - se chlubí co největší kresebnou věrohodností i doslovností a potlačuje tak jakoukoli autorskou osobitost, svébytnost užitého výrazového prostředku, kterým je právě animace. Evropský koprodukční projekt Renesance (režie Christian Volckman) se snaží razit odlišnou cestu - tedy aspoň co do výtvarného pojetí.
Jeho první zvláštností je, že rozhodně není určen dětem. V syžetu totiž rozvíjí mnohokrát zužitkovaná klišé "černého filmu" o hledání unesených osob a hrozbě přebujelého vědeckého pokroku, který lidstvu hrozí zkázou. Nesmlouvavý detektiv Karas tu pátrá po nadějné mladé vědkyni, jež se dotkla epochálního vynálezu, a zabředává stále hlouběji do nepřehledné spleti mamutí výzkumné společnosti, tajemného podsvětí a temné minulosti. Příběh nabídne divákovi všeliké technické vymoženosti (holografické reklamy dopadající z pouličních panelů, nevídané identifikační pomůcky) i napínavé situace (automobilové i jiné honičky), avšak to vše vyhlíží jako překreslená verze "reálné", živými herci předehrávané předlohy.
Daleko zajímavější je však kresebné pojetí. Renesance totiž vychází z maximálně zjednodušených, ba téměř abstrahovaných černobílých maleb figur i prostředí, do nichž jen ojediněle vpadnou barevné kresbičky, které zanechává některá z postav. Volckman pracuje výhradně s polaritou černé a bílé (ve smyslu světla a stínu). Vyspělá počítačová technika umožnila přejít od statických průhledů k proměnlivému toku záběrů, ať již daných pohybem sledovaného objektu nebo pohybem "kamery" - upřednostňovány jsou nejen horizontální jízdy, ale i složité manévrování prostorem.
Renesance s jistým futuristickým zaujetím zachycuje možné vzezření Paříže v blízké budoucnosti, která původní zástavbu doplnila ohromujícími doplňky, najmě rozlehlými skleněnými plochami, které dovolují nahlížet po nich se pohybující postavy jak z nadhledu, tak z podhledu. Režisér se opájí kontrastem obrovitých budov s titěrností droboučkého jedince. Snadno postřehneme odkazy na slavná díla, rovněž konstruující potemnělou vizi budoucnosti. Úvodní vertikální průřez velkoměsta odkazuje na Langovu Metropolis. Z dalších pověstných sci-fi si určitě vybavíme Scottův snímek Blade Runner nebo Spielbergovu Minority Report.
Svým způsobem můžeme výtvarný prapůvod Renesance nacházet v dávných siluetových hříčkách, které díky kinematografu ožily již v němé éře pop-artu, povýšeny na umělecký experiment. Známy jsou pokusy Warholovy s fotografiemi obličejů či předmětů rozložených do několika jednolitých ploch, Lichtensteinovy s komiksovými malůvkami, avšak již dávno před nimi toto území "prohmatával" Jean (Hans) Arp svými amorfními malbami. Odezvu nalezneme i v reklamních či propagačních plakátech, u nás například filmových ze 60. let. Renesance svým graficky strohým pojetím zjevně odkazuje k poetice komiksů v jejich prapůvodní, jakoby syrové, barev zbavené a krajně zjednodušené kresbě. Takto pojatý film - odhlédneme-li od přepjatě konvenčního syžetu - jsme u nás ještě neviděli!
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Bontonfilm
Renesance (Renaissance), animovaný / akční / sci-fi / thriller, Francie / Velká Británie / Lucembursko, 2006, 105 min.
Režie: Christian Volckman, scénář: M. Delaporte, A. de La Patelliere, P. Raynal, J. B, hudba: Nicholas Dodd
Hrají: Daniel Craig, Romola Garai, Jonathan Pryce, Ian Holm, Catherine McCormack ad.
Nejposlouchanější
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Dobrá zpráva, Ocucanej konec, Seniorský balet a další povídky Marka Epsteina
-
Konstantin Biebl: Cesta na Jávu. Exotické zážitky českého básníka z cesty do jihovýchodní Asie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Elbe, velká řeka
Luboš Palata -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Spejbl & Hurvínek a Zlatá zebra 3
František Nepil











