Rekordmanka Americká. Více než posledních 120 let Plzně v jedné ulici
Dnešní plzeňská Americká ulice ve svých dějinách odráží pohyb a proměny v rozpětí více než sto dvaceti let. V roce 1868 vznikla jako Stodolní a do roku 1990 jí byl název měněn v tomto sledu: Jungmannova, Františka Josefa I., Wilsonova, třída Karla IV., třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, Ludvíka Svobody, opět Moskevská. Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 dostala dnešní název Americká.
Díky, Ameriko!
V horní části ulice je památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. O historii názvů v pořadu hovoří odborná archivářka Archivu města Plzně Kateřina Fantová. S architektem Petrem Domanickým se zastavíme u objektů se zajímavou architekturou, jakou je například funkcionalistická stavba bývalého kina Elektra z roku 1932 a dominantní Mrakodrap, nejstarší výšková budova v Plzni.
Tady mezi někdejší polní cestou, ze které vznikla Americká, a tím historickým jádrem města byla uzavřená skupina zemědělských usedlostí, letohrádků a podobně, které nebylo možné příčně vůbec projít, natož aby tady byla nějaká ulice. Ta ulice, kterou tady dneska máme, a je to vidět i na té zástavbě, tak vznikla až ve druhé polovině devatenáctého století a byla městem vytyčena a následně ty pozemky byly rozprodány na jednotlivé obytné domy.
Petr Domanický
Podstatné rysy historie města najdeme na ulici
Přejdeme Wilsonův most přes řeku Radbuzu, který byl otevřen v roce 1914. Jedná se o poslední nově postavený kamenný most v Čechách. Východní část Americké po pravé straně směrem k hlavnímu nádraží lemuje řada činžovních domů z dvacátých a třicátých let minulého století. Nalezneme zde také dvě nové stavby, a to budovu ČSOB a obchodní dům Hannah, polyfunkční objekt s administrativní částí, jehož vnitřní prostor odborně popíše jeden z jeho autorů architekt Radek Dragoun. Na protilehlé straně ulice stál Dům kultury Inwest, který byl zbourán v roce 2012 a podobný osud čeká také nedaleký objekt bývalého obchodního domu Prior.
Související
-
Velevážené publikum, pojďte dál. Pozvánka do Plzně, města loutek
Právě v západočeské metropoli začala v první třetině minulého století působit divadla ovlivňující nejen české, ale i světové loutkářství.
-
Amerika ve Zlíně. Rozhlasové putování po slavné éře Baťova města
Velkou inspirací byl po firmu Baťa obrovský kulturní i ekonomický boom, který Spojené státy na počátku dvacátého století zažívaly.
-
Obrazy naplněné kolizemi a dramaty. Rozsáhlá retrospektivní výstava Jiřího Patery v Plzni
Západočeská galerie v Plzni připravila retrospektivu z tvorby jednoho z nejvýznamnějších plzeňských výtvarníků Jiřího Patery u příležitosti stého výročí jeho narození.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Paní Svět. Josef Somr, František Němec a Václav Postránecký v tragikomedii Karola Sidona
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
