Reakce čtenářů byly vždycky krásné. Psaly mi i maminky sebevrahů, říká autorka Smrtholky Lucie Faulerová
Copak smrt, ale jak se vyrovnat se životem, který poznamenala nejen morana, ale i další tragédie? I o tom je nová vltavská třináctidílná Četba s hvězdičkou podle románu Lucie Faulerové Smrtholka, kterou můžete poslouchat od zítřejšího pozdního večera.
Nejzajímavější pro mě bylo pokládat si otázku, jestli to ohromné množství voleb, co v životě dělat, kam se vydat, čím se zabývat, opravdu způsobuje svobodu, nebo nás naopak přemíra možností znesvobodňuje.
Lucie Faulerová
„Nejsilnější reakce, které jsem na román zažila, byly od maminek synů, kteří se jim zabili. Knížku si přečetly a podělily se se mnou o zkušenost z toho, co jim ta knížka dala. A musím říct, že jsem byla celá sevřená, protože jsem si neuvědomila, jakou nesu v rukou zodpovědnost. Ty zpětné vazby byly vždycky velmi krásné,“ komentuje autorka románu Lucie Faulerová.
Sebevražda je stále tabu
„To, co mi přišlo zajímavé, když jsem se tím tématem zabývala, bylo to, jak je to tabuizované pro rodinu pozůstalých. Velmi často se stává, že si pozůstalí vymýšlí jiný důvod toho, proč to jejich dítě, sourozenec nebo manžel zemřel, protože se stydí říct na veřejnosti, jakým způsobem skutečně zemřel. Protože se na toho člověka potom společnost nějakým způsobem dívá. A přišlo by mi skvělé, kdyby se toto pomalu detabuizovalo,“ říká autorka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
