Raymond Carver: Po proužku hlemýždí cestičky až ke kamenné zdi. Literárně-hudební pásmo

9. červen 2025

Souzvuk

„Číst Rayovy básně se vyplatí okamžitě, protože je to poezie poddajná a samozřejmá jako dech,“ říká básnířka Tess Gallagherová, druhá žena Raymonda Carvera o jeho poezii. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkují: Monika Švábová, Ivan Řezáč a Pavel Pavlovský

Připravila: Vladimíra Bezdíčková

Překlad: Eva Klimentová a Jiří Hrubý

Režie: Jakub Doubrava

Natočeno: 2018

Raymond Carver (1938–1988) byl americký spisovatel, jeho povídky srovnávala kritika s Čechovem. Psal i poezii, které si sám v určitém ohledu vážil víc než prozaické tvorby. Napsal celkem šest básnických sbírek.

Zaměřuje se v nich především na svůj život, který poznamenal alkohol i rozporný vztah k první ženě. Nabízí se pocit, že básně byly autorovi v jistém smyslu únikem – podává v nich svědectví o sobě – uvažuje nad svým sobectvím i o osamělostí, přičemž jazyk, který k tomu využívá, je všední; namísto vyumělkovanosti vidíme pohotovost a smělost, improvizaci a přesnost zachycení detailu.

Na sklonku života vystřídá toto rozporuplné bytí alespoň na čas šťastné období, prožité v pozdní lásce k druhé ženě, básnířce Tess Gallagherové. Mnohé z pozdějších Carverových textů připomínají deník – pozorují přírodu a život chvilku po chvilce, teprve později se přidávají i básně na téma nemoci a smrti. Vše ale vyřčené s láskou k životu a vděčností.

Souzvuk čerpá z výboru Ultramarín, v úvodu pořadu zazní úryvek z textu Tess Gallagherové.

autor: Vladimíra Bezdíčková