Ranní úvaha Daniela Rause: O Romeovi a Julii
Kladu si otázku, jestli Romeo a Julie mohou změnit svět. A když ne svět, tak aspoň Slovensko.
Obrázek zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové působí dojmem jakési novodobé slovenské verze Romea a Julie. Oba se usmívají, jsou šťastní, mají těsně před svatbou, ale netuší, že ve vzduchu visí tragický osud, a ten je zanedlouho dostihne.
Ranní úvaha Daniela Rause: O tichém cinknutí
Šli jsme večerní Prahou. Pěšky, nahoru na Vinohrady, kde jsem tehdy bydlel. Pozdravil ho úplně každý člověk, kterého jsme míjeli.
Jejich příběh se odehrává v kontextu složité – a naštvané – atmosféry ve společnosti. Pokles morálních hodnot, mafiánská korupce, pocit nespravedlnosti, umocňovaný arogancí moci, to všechno vede lidi k přesvědčení o nutnosti zásadní změny, jakési obdoby sametové revoluce nebo pozdější porážky mečiarismu. Do toho přijde brutální vražda Romea a Julie. Ptám se tedy, zda mohou ti dva změnit svět, nebo aspoň Slovensko.
William Shakespeare psal svoji slavnou hru někdy v letech 1591 až 1595. Tedy v dobách, jež se s těmi našimi porovnávají jenom stěží. Plno věcí ale, jak známo, odolává času, mezi nimi právě ony morální hodnoty a jejich pokles, korupce, pocity nespravedlnosti nebo arogance moci. A taky příběhy čistých ideálů, které překračují hranice kultur, subkultur a společenských zvyklostí. Ideálů, které jsou nakonec silnější než zlo.
Shakespeare zasadil Romea a Julii do italské Verony, která se vyznačovala vysokým stupněm naštvanosti obyvatel. Společenský pokles a morální rozklad ilustroval neúprosný boj mezi Kapulety a Montéky, tedy mezi dvěma rodinami, ze kterých hlavní hrdinové pocházejí.
Ranní úvaha Daniela Rause: O vládě lidu
Dostala se mi před lety do rukou zajímavá studie.
Nenávist rodin sahá za hrob, a tím pádem kontrastuje s čistou láskou Romea a Julie. Ti se zpočátku jeví dětsky a naivně, ale rychle dospívají, až jsou naprosto odhodlaní a cílevědomí. Jenomže prohnilé poměry přivodí stejně jejich nešťastnou smrt. A právě tragický příběh Romea a Julie vede nakonec Kapulety a Montéky ke smutnému prozření a smíru, k jakési nové kapitole v dějinách italské Verony.
Takže je tady ona otázka, jestli Romeo a Julie mohou změnit svět, nebo aspoň Slovensko. Odpověď zní: Nemohou. Ale pozor. Je tady ještě něco. Je tady jejich příběh. A ten tu moc paradoxně má. Ján Kuciak a Martina Kušnírová byli pochováni ve svatebních šatech. Jako novodobý Romeo a novodobá Julie se stali symbolem pro každého, kdo má pocit, že věci zašly příliš daleko.
Ranní úvaha Daniela Rause: O světě motorek
Zazvonil mi tuhle kdosi u dveří. Jdu otevřít a co nevidím. U branky stojí příšera jako vystřižená z akčního filmu.
Když se totiž věci nahromadí, stačí jedna jediná poslední kapka. Vůbec nemusí být veliká. Obyčejně přijde ale ve správnou chvíli a často je to příběh, který uvolní emoce.
Za bolševika to bylo potlačení pokojné demonstrace studentů a zpráva o Martinu Šmídovi, kterého měly komunistické „mlátičky“ zabít. Když se to dostalo do éteru, spousta lidí řekla: Tak a dost. Nic nepomohlo, že se zanedlouho ukázal omyl. Že žádný Martin Šmíd nezemřel, že se těšil naopak dobrému zdraví. Lavina byla spuštěna. A když se jednou lavina spustí, je těžké - a často nemožné - ji zastavit.
Doba Shakespeara, doba Verony v časech Kapuletů a Montéků, doba bolševika a doba dnešního Slovenska se skutečně těžko porovnávají. Jedno ale platí. Příběhy mají ohromnou moc. Díky jednomu z nich zaplavila zemi pod Tatrami dobrá lavina.
A jak to bude u nás, na to si musíme asi ještě chvíli počkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
