Radiotelegrafní stanice v Poděbradech. Synestezie výtvarných a technických prvků
Když se počátkem dvacátých let začaly v novinách i obrázkových časopisech objevovat četné zmínky o československé radiotelegrafické síti, byl tento symbol nové doby opěvován s větší vehemencí než telegrafní a telefonní linky, které básník S. K. Neumann označil za „kovové ruce moderní souvislosti“.
První moderní radiotelegrafní stanici postavené v letech 1921–1924 v Poděbradech byla věnována značná architektonická pozornost.
Projekt poděbradského komplexu vypracoval v letech 1921–1922 pražský architekt Bohumír Kozák (1885–1975) ve spolupráci s firmou konstruktéra Karla Herzána (1869–1940). Radioslavia – akciová společnost pro telegrafii a telefonii bez drátu – vztyčila dvě 150 metrů vysoké vysílací věže, aniž by k tomu potřebovala stavební techniku.
Reprezentativní budova vysílače
Věže jsou sestaveny z 1,6 metru vysokých ocelových modulů čtvercového profilu. Výkon antény, kterou díky navíjecímu mechanismu bylo možné spouštět k zemi, zvyšovala tzv. zemní protiváha. Stanice s provizorním 5 kW vysílačem umístěným v dřevěné boudě byla do provozu uvedena dne 19. března 1923.
Teprve následujícího roku byla dokončena technická budova vysílače, kterou architekt pojal v reprezentativním duchu. Opatřil jí proto impozantním průčelím klasických proporcí s převýšenou střední sekcí evokující antický tetrastylos.
Podobně výpravně ztvárnil vnitřní prostory, které uvozuje jakýmsi moderním Pantheonem v podobě vstupní haly s galerií a bustou prezidenta Osvoboditele.
Technické i výtvarné dílo
Na rozdíl od vnějšku budovy, která svými tvary i dekorem vychází z civilního stavitelství, odpovídá její vnitřek potřebám průmyslové architektury.
Svébytná estetika původního strojního vybavení podivuhodně kontrastovala s Kozákovým osobitým rondokubismem. Je zřejmé, že architekt usiloval o synestezii výtvarného a technického díla.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
