Radiotelegrafní stanice v Poděbradech. Synestezie výtvarných a technických prvků
Když se počátkem dvacátých let začaly v novinách i obrázkových časopisech objevovat četné zmínky o československé radiotelegrafické síti, byl tento symbol nové doby opěvován s větší vehemencí než telegrafní a telefonní linky, které básník S. K. Neumann označil za „kovové ruce moderní souvislosti“.
První moderní radiotelegrafní stanici postavené v letech 1921–1924 v Poděbradech byla věnována značná architektonická pozornost.
Projekt poděbradského komplexu vypracoval v letech 1921–1922 pražský architekt Bohumír Kozák (1885–1975) ve spolupráci s firmou konstruktéra Karla Herzána (1869–1940). Radioslavia – akciová společnost pro telegrafii a telefonii bez drátu – vztyčila dvě 150 metrů vysoké vysílací věže, aniž by k tomu potřebovala stavební techniku.
Reprezentativní budova vysílače
Věže jsou sestaveny z 1,6 metru vysokých ocelových modulů čtvercového profilu. Výkon antény, kterou díky navíjecímu mechanismu bylo možné spouštět k zemi, zvyšovala tzv. zemní protiváha. Stanice s provizorním 5 kW vysílačem umístěným v dřevěné boudě byla do provozu uvedena dne 19. března 1923.
Teprve následujícího roku byla dokončena technická budova vysílače, kterou architekt pojal v reprezentativním duchu. Opatřil jí proto impozantním průčelím klasických proporcí s převýšenou střední sekcí evokující antický tetrastylos.
Podobně výpravně ztvárnil vnitřní prostory, které uvozuje jakýmsi moderním Pantheonem v podobě vstupní haly s galerií a bustou prezidenta Osvoboditele.
Technické i výtvarné dílo
Na rozdíl od vnějšku budovy, která svými tvary i dekorem vychází z civilního stavitelství, odpovídá její vnitřek potřebám průmyslové architektury.
Svébytná estetika původního strojního vybavení podivuhodně kontrastovala s Kozákovým osobitým rondokubismem. Je zřejmé, že architekt usiloval o synestezii výtvarného a technického díla.
Související
-
Funkcionalistická budova Elektrických podniků je opravená. Ztratila památka svou autenticitu?
Oprava budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích je u konce. Rekonstrukce trvala dva a půl roku a stála 1,3 miliardy korun.
-
Těžištěm tvorby Václava Aulického jsou telekomunikační budovy 70. let v Hradci Králové a v Praze
Václav Aulický je známým architektem hlavně díky žižkovské televizní věži a dnes už neexistujícímu Transgasu. Telefonní ústředny pro něj však představovaly lákavé téma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
