Pronikněte do světa dětské hry. Výstava Playground Project představuje experimentální vize dětských hřišť a hracích prvků
Hra a kreativní rozvoj dětí patřily k důležitým tématům modernistického designu a architektury. Architekti přistupovali k tvorbě dětských hřišť s neobyčejnou kreativitou a originalitou. Rozmanitost těchto přístupů teď představuje rozsáhlá výstava v lundské Kunsthalle ve Švédsku. Kurátorka Gabriela Burkhalter na ní shromáždila příklady herních prvků i archivních materiálů k projektům dětských hřišť, které vznikly v průběhu druhé poloviny 20. století po celém světě.
Betonové skluzavky ve tvaru zvířat, plechové prolézačky i další rozmanité herní prvky byly výsledkem pokrokových avantgardních snah pracovat s dětskou kreativitou a výchovou v novém duchu. Stejně tak jako modernističtí architekti a designéři usilovali o nové pokrokové bydlení a duchovní hygienu, snažili se své idealistické myšlenky o moderní společnosti uplatnit také v designu dětského herního prostředí.
Čtěte také
I díky tomu se od padesátých let minulého století plnila dětská hřiště důmyslnými prvky, jejichž formy si nezadaly s dobovými sochařskými experimenty. Někteří špičkoví tvůrci se tématu dětské hry věnovali systematicky. Slavný americko-japonský sochař Isamu Noguchi realizoval během svého života rozlehlá dětská hřiště jak v USA, tak i v Japonsku. Holandský průkopník architektonického strukturalismu Aldo van Eyck postavil v poválečném Amsterdamu hned několik takových experimentálních hřišť. Ve Francii se zase stejnému tématu věnovala experimentální skupina Ludic. I v Československu šedesátých let vznikaly podobné experimentální herní prvky. Někteří si možná ještě vzpomenou na skluzavku Sputnik ve Stromovce od sochaře Zdeňka Němečka.
Na výstavě, jež byla již předtím představena v několik evropských muzeích, nechybí ani tvorba švédských tvůrců Egona Møller-Nielsena, Pye Engströma, Axela Nordella a Mariany Manner. Mě především zaujala práce dánsko-švédského sochaře a designéra Egona Møllera-Nielsena, který se ve druhé polovině minulého století proslavil právě díky svým neotřelým projektům drobných architektonických městských prvků. Byly to především betonové dětské prolézačky a skluzavky, kterých vytvořil po celém Švédsku nespočet. Všechny vynikají výrazným organickým designem, jsou to „živoucí“ organismy vylité do betonu vybízející děti ke hře a radosti. Několik jeho stále existujících herních soch ve Stockholmu a Gothenburgu se mi podařilo osobně navštívit.
Související
-
Před 50 lety vznikl Kaktus, jedna z nejrozpoznatelnějších ikon italského moderního designu
Kaktus vyrobený z měkké polyuretanové pěny je dodnes živoucím symbolem radikálního designu šedesátých let. Nyní slaví své kulaté narozeniny.
-
Dánská značka Gubi rozšířila své portfolio o židle Tropique designéra Mathieua Matégota
Měsíc poté, co značka Gubi odhalila svou re-edici nábytku Gabrielly Crespi, představila další originální revival. Židle maďarsko-francouzského designéra Mathieua Matégota.
-
Znovuobjevená tvorba hvězdy osmdesátých let. V Paříži proběhla retrospektivní výstava Paola Pallucca
Osmdesátá léta jsou pro design a jeho historii fascinujícím obdobím. Dokládá to i nedávná výstava italského designéra a výtvarníka působícího v Paříži Paola Pallucca.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
