Proměny Afriky v ukázkách z klasické i moderní literatury

Ve vltavských Kontextech se zpočátku zaměřujeme na nejstarší vrstvy africké literatury, a sice na griotské vyprávění o hrdinovi Sunďatovi. Pozornost věnujeme dvěma autorům z oblastí Pobřeží slonoviny a Mali: Ahmadou Kuruma (autor románu Alláh není povinen) a Amadou Hampaté Ba – autor hrdý na své fulbské etnikum, který sledoval jeho orální tradici, sbíral ji, vydával a svým konáním se snažil o náboženskou toleranci napříč vyznáními.

Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu

• Upravit
• Smazat

Rozhlasová novinářka vydala rozšířenou verzi knihy Jiná Afrika. Můžou se Evropané na tento kontinent začít dívat bez předsudků?

Střetávání různých, zvláště jazykových vlivů můžeme pozorovat v moderní době v Alžírsku. Cílem francouzské kolonizace byla všestranná asimilace, což z kulturního hlediska znamenalo mimo jiné potlačování všeho arabského. Jedním z autorů, pro které se toto téma stalo tématem celoživotním, je spisovatel Kateb Yacine.

Náš pohled směřuje také do Kamerunu a povídáme si o dvou autorech, kteří se stali kritiky francouzské koloniální politiky, ale posléze každý z nich stanul na jiné straně, a také o současném stavu kamerunského literárního života… A saháme i do literatury egyptské. Jedním ze zásadních autorů je Nagíb Mahfúz, u nás dosud nedoceněný.

Od literatury občas přecházíme i k obecnějším otázkám – i když samozřejmě i ty právě literatura reflektuje. Problémy současné Afriky, pojetí a chápání času, soužití Evropanů a Afričanů, rasová nenávist, migrace – to jsou témata, ke kterým podává komentář Jana Hybášková, velvyslankyně EU v Namibii.