Příroda se nevzdává. Ani doma na Planetě Česko
Režisér Marián Polák natočil přírodopisný portrét české krajiny a živočichů v ní a přiblížil se na dostřel slavným vzorům z BBC.
Film Planeta Česko potěší v kinech především rodiny. Záběry české přírody vznikaly v průběhu tří let a kvalita obrázků, pořízených z dronů, v makrodetailech, zpomaleně i zrychleně, pod vodou, ve dne i v noci, je jednoznačně předností filmu. Film disponoval na českou dokumentární produkci takřka ohromující částkou 10 milion korun, jak prozradil v Reflexích producent Radim Procházka. Díky solidnímu zázemí má film šanci stát se etalonem současné populárně-přírodovědné dokumentaristiky v Česku a také přitáhnout pozornost publika. „Spokojeni budeme společně s distributorem s návštěvností od 15.000 diváků,“ prozrazuje Procházka.
Divočejší než divočina
Ačkoli to tak z reklamní kampaně nepůsobí, Marián Polák se – pro tento typ produkce poměrně originálně – nesoustředil na život např. v národních parcích (i když i ty jsou v Planetě Česko zastoupené). Leitmotivem jeho filmu je příroda, která se stále znovu adaptuje na změny v krajině způsobené člověkem. Bobři staví hráze v regulovaných tocích, sokol hnízdí na továrním komíně, mufloni obývají severočeskou uhelnou pánev, sysli baví mladoboleslavské sídliště a listonohové potřebují, aby v bývalých vojenských prostorech tanky pořád rozrývaly zem. V zahraničí, kde Planeta Česku nebude moci apelovat na patriotický vztah k domácí krajině, se má film právě podle tohoto tématu jmenovat Wilder than Wilderness, tzn. Divočejší než divočina. To, co reklamní kampaň zakrývá, je nejoriginálnějším příspěvkem žánru.
Příběh filmaře, příběhy přírody
Marián Polák sestavil film po vzoru dokumentární produkce z německojazyčných zemí a především z BBC a vypráví jeden velký scelující narativ a v něm volnou řadu přírodních mikropříběhů. Rámující linií Planety Česko je vhodně vybraný osobní příběh samotného filmaře, který hledá a znovuobjevuje českou přírodu, aby ji mohl přiblížit svým dcerám i divákům v kinech. Mikropříběhy se pak točí kolem čtyřicítky českých živočichů.
Nic jako dřív. Špionáž v divoce neukotveném světě dospívání
Čtyři mladé lidi ze severních Čech čeká maturita, která ale není tou hlavní zkouškou. Každý z nich čelí i dalším životním výzvám.
Scelující linii provází z hlediska dospělého diváka didaktičnost i repetitivnost všudypřítomného hlasu vypravěče (komentář čte Kryštof Hádek), mladšího dětského diváka zase může limitovat slovník, který se nevyhýbá některým přírodovědným termínům anebo obratu „estetická kritéria“. Mikropříběhy zase s různou mírou úspěchu sahají po řemeslných kvalitách, které mají epizody ze života zvířat například ve filmu Earth: Jeden den na zázračné planetě. Mít cenné záběry ze života (vzácných) zvířat totiž pro kina nestačí, je třeba disponovat takovým materiálem, ze kterého lze vystavět konflikt, příběh, drama. Pokud je filmaři nemají, jsou odkázaní na to, aby záběry ukázali, a zbytek musejí řešit slovním výkladem. Ve filmu absentují například vlci a rysi, největší šelmy žijící na našem území – právě proto, že záběrů nebyl dostatek.
Bez ohledu na tyto limity si lze představit, že Planeta Česko při slušné návštěvnosti bude mít své pokračovatele a zásadně pozvedne řemeslo i vypravěčské schopnosti českého přírodopisného žánru.
Související
-
Kniha Walden aneb Život v lesích měla opěvovat přírodu, nakonec vedla k její devastaci
Americký spisovatel a filozof Henry David Thoreau chtěl své čtenáře inspirovat k obdivování přírody, jednoduchosti a skromnosti. Mnozí si jeho odkaz vyložili po svém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
