Příliš malé výtahy

Také by bylo možné vlákat dotyčnou zpěvačku do nějakého britského, byť napohled velkého, výtahu, třeba v nějakém opuštěném dole. Pak nechat Mariah Careyovou uvíznout v mezipodlaží a na několik dní odejít. Dalším řešením by bylo koupit zpěvačce lístek do hromadné dopravy v odpolední špičce nebo jízdenku do vlaku Praha-Ostrava někdy kolem víkendu. Pak už by si možná do konce života připadala i ve výtahu tak nějak osamoceně a volně.

Citlivější by možná bylo podělit se s celebritou o vlastní zkušenosti s českými výtahy. Třeba jak jsme bydleli v 11. patře a zrovna v den, kdy nám přivezli automatickou pračku, někdo v rámci loupeže barevných kovů ukradl všechny cívky z výtahových motorů.

Musím přiznat, že jsem měl se zahraničními výtahy také problém, i když jiného typu. Kdysi jsme v dobách, když ještě existovala NDR, šli v Drážďanech do kina. Film byl v němčině a my jsme se tedy těšili aspoň na akci. Jenomže pak vyšlo najevo, že se příběh odehrává skoro celý v kabině uvízlého výtahu a těžiště diváckého zážitku asi spočívalo ve sledování dramatického dialogu.

Je však pravděpodobné, že problémy americké celebrity s příliš malými výtahy mají jiné příčiny. Celebrita totiž výtahem nepochybně už dlouho nejela sama. Je jasné, že takové množství osobních strážců a asistentů a maskérů, které hvězda potřebuje ke své existenci, se do malé kabinky nemůže vejít.

Pro nás je každopádně příběh hvězdy, která má takové potíže se zdviží, velkým poučením. Na světě žijí lidé, kteří jsou na tom mnohem hůře než my. Potřebují náš soucit a naše pochopení. A také náš vděk, protože bez nich bychom nevěděli, jakému utrpení jsme - jako lidé neslavní a nevýznamní - unikli.