Petra Hůlová: Kolonie Umami. Kvasit může nejen zelenina
Petra Hůlová: Kolonie Umami
První rozhlasová hra známé české prozaičky s Pavlou Beretovou v hlavní roli. Text si pohrává s principy hororu, společenskokritického statementu a nespolehlivé vypravěčky. Volně navazuje na úspěšný divadelní projekt Petry Hůlové Já, kimči. Premiéru poslouchejte online po dobu jednoho roku. Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje rozhlasová hra expresivní výrazy.
Nebaví mě dělat omalovánku něčeho, co jsem už dělala dřív, protože tam pak pro mě chybí důležitá kvalita toho, že objevuji něco nového, říká v rozhovoru Petra Hůlová
Věra je mladá žena, která se s přítelkyní věnuje zavařování ovoce a fermentaci zeleniny. Uvnitř její hlavy to ale navíc kvasí nevšedními myšlenkovými pochody. Kriticky a se štiplavou ironií reflektuje českou společnost a lidskou civilizaci vůbec. Není celý rozdíl mezi sebezničujícím chováním lidstva a sebedestruktivním chováním bakterií pouze v měřítku? A kapitalismus pouhý princip fermentačního sudu? A co když práva mikroorganismů nejsou nijak zvlášť odlišná od těch našich?
Co je umami?
Vedle čtyř základních chutí slané, kyselé, sladké a hořké rozeznáváme od začátku minulého století i tzv pátou chuť umami. Objevil ji v roce 1907 japonský chemik Kikunae Ikeda, její název v překladu znamená „chutný, lahodný“. Chuť umami vnímáme prostřednictvím specifického receptoru mGluR4, který reaguje na v jídle obsaženou kyselinu glutamovou nebo její soli glutamany. Dříve se jí také říkalo masová chuť. Chuť umami obsahují ve zvýšené míře např. vyzrálá rajčata, maso a kosti, houby shiitake, zralé sýry, mořské plody, mořské řasy i maso mořských ryb, fermentovaná zelenina, sojová omáčka…
Ve vyprávění se hlavní hrdinka vrací k událostem v zahradní kolonii, kam se kolem roku 2016 uchýlila s přítelkyní Izabelou a spolu se pustily do zavařování a fermentace ve velkém. Postupně pochopíme, že obě ženy spolu sdílejí mnohem víc než jen vášeň pro pátou chuť umami. Když začne Věra vyprávět, není k zastavení. Ale přesto, nebo právě proto: není nakonec víc toho, o čem nikdy nemluví?
Jak funguje binaurální zvuk?
Vypadá jako lidská hlava a má dokonce i lidské uši s ukrytými mikrofony. Díky tomu dokáže zaznamenat zvuky stejným způsobem jako vaše uši. Pokud se něco děje napravo od vás, uslyšíte to v levém uchu o něco tišeji a také zpožděně. Výsledný zvuk navíc bude zdeformovaný šířením v prostoru kolem vaší hlavy, a dokonce i záhyby vašeho ucha. Protože binaurální mikrofon vypadá jako vy, slyší jako vy a jde o zcela unikátní zprostředkování „zvukové“ reality.
Režie nevšedního monologického textu se ujala Johana Ožvold, hudbu a zvukový design vytvořil Martin Ožvold. Svou výslednou zvukovou a skladebnou kompozici popsali jako „eklektickou plundrofonii vycházející z DJské estetiky remixování a rekontextualizace. Klaustrofobní sklenicové echo zpřítomňuje sklep plný zavařenin a nakládané zeleniny i uzavřený svět chatové kolonie, do kterého jakoby z ničeho nic vpadly Stranger Things“.
Vedle Pavly Beretové v inscenaci dále účinkují Elizaveta Maximová, Miroslav Hanuš a několik dalších skvělých herců ochotných zapojit se byť i jen několika větami nebo slovy.
Premiéru vysílá Český rozhlas Vltava 17. září 2024 od 20:00. Poté bude nahrávka k poslechu ve streamu v binaurální kvalitě. Nasaďte si sluchátka a propadněte se do světa, ve kterém na velikosti nezáleží, kde ti nejmenší nositelé života dojdou uznání, které jim člověk odpradávna dluží.
Související
-
Společenskokritická i mysteriózní Petra Hůlová. Vltava vysílá rozhlasovou hru Kolonie Umami
Petra Hůlová kolem tohoto motivu vystavěla rozhlasovou hru Kolonie Umami. V režii Johany Ožvold s Pavlou Beretovou v hlavní roli ji premiérově uvedeme dnes večer.
-
Petra Hůlová o válce a grantech. Dokument Řevnice, ulice Slepá je k vidění v Alfrédu ve Dvoře
V pořadí již třetí autorský projekt spisovatelky Petry Hůlové pro divadlo, tentokrát vytvořený společně s umělci Pavlem Havrdou a Petrem Vrbou.
-
Síla bojovat a jít dál, to je část Amerikánky, kterou mám v sobě, říká herečka Beretová
Ve filmech Rok vdovy i Amerikánka má velké role. Osvěta je pro ni jedním z významů umění. „Na počtu diváků nezáleží. Důležité je něco sdělit. Pravdivost divák pozná.“
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Achab Haidler: Král řezník. Starý pesachový příběh z revolučního roku 1848 v Alsasku
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
