Petra Hůlová: Kolonie Umami. Kvasit může nejen zelenina
První rozhlasová hra známé české prozaičky s Pavlou Beretovou v hlavní roli. Text si pohrává s principy hororu, společenskokritického statementu a nespolehlivé vypravěčky. Volně navazuje na úspěšný divadelní projekt Petry Hůlové Já, kimči. Premiéru poslouchejte online po dobu jednoho roku. Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje rozhlasová hra expresivní výrazy.
Věra je mladá žena, která se s přítelkyní věnuje zavařování ovoce a fermentaci zeleniny. Uvnitř její hlavy to ale navíc kvasí nevšedními myšlenkovými pochody. Kriticky a se štiplavou ironií reflektuje českou společnost a lidskou civilizaci vůbec. Není celý rozdíl mezi sebezničujícím chováním lidstva a sebedestruktivním chováním bakterií pouze v měřítku? A kapitalismus pouhý princip fermentačního sudu? A co když práva mikroorganismů nejsou nijak zvlášť odlišná od těch našich?
Co je umami?
Vedle čtyř základních chutí slané, kyselé, sladké a hořké rozeznáváme od začátku minulého století i tzv pátou chuť umami. Objevil ji v roce 1907 japonský chemik Kikunae Ikeda, její název v překladu znamená „chutný, lahodný“. Chuť umami vnímáme prostřednictvím specifického receptoru mGluR4, který reaguje na v jídle obsaženou kyselinu glutamovou nebo její soli glutamany. Dříve se jí také říkalo masová chuť. Chuť umami obsahují ve zvýšené míře např. vyzrálá rajčata, maso a kosti, houby shiitake, zralé sýry, mořské plody, mořské řasy i maso mořských ryb, fermentovaná zelenina, sojová omáčka…
Ve vyprávění se hlavní hrdinka vrací k událostem v zahradní kolonii, kam se kolem roku 2016 uchýlila s přítelkyní Izabelou a spolu se pustily do zavařování a fermentace ve velkém. Postupně pochopíme, že obě ženy spolu sdílejí mnohem víc než jen vášeň pro pátou chuť umami. Když začne Věra vyprávět, není k zastavení. Ale přesto, nebo právě proto: není nakonec víc toho, o čem nikdy nemluví?
Jak funguje binaurální zvuk?
Vypadá jako lidská hlava a má dokonce i lidské uši s ukrytými mikrofony. Díky tomu dokáže zaznamenat zvuky stejným způsobem jako vaše uši. Pokud se něco děje napravo od vás, uslyšíte to v levém uchu o něco tišeji a také zpožděně. Výsledný zvuk navíc bude zdeformovaný šířením v prostoru kolem vaší hlavy, a dokonce i záhyby vašeho ucha. Protože binaurální mikrofon vypadá jako vy, slyší jako vy a jde o zcela unikátní zprostředkování „zvukové“ reality.
Režie nevšedního monologického textu se ujala Johana Ožvold, hudbu a zvukový design vytvořil Martin Ožvold. Svou výslednou zvukovou a skladebnou kompozici popsali jako „eklektickou plundrofonii vycházející z DJské estetiky remixování a rekontextualizace. Klaustrofobní sklenicové echo zpřítomňuje sklep plný zavařenin a nakládané zeleniny i uzavřený svět chatové kolonie, do kterého jakoby z ničeho nic vpadly Stranger Things“.
Vedle Pavly Beretové v inscenaci dále účinkují Elizaveta Maximová, Miroslav Hanuš a několik dalších skvělých herců ochotných zapojit se byť i jen několika větami nebo slovy.
Premiéru vysílá Český rozhlas Vltava 17. září 2024 od 20:00. Poté bude nahrávka k poslechu ve streamu v binaurální kvalitě. Nasaďte si sluchátka a propadněte se do světa, ve kterém na velikosti nezáleží, kde ti nejmenší nositelé života dojdou uznání, které jim člověk odpradávna dluží.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Vídeňský hlas Ameriky. Poslechněte si Osudy novináře Ivana Medka
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
