Petra Hůlová: Kolonie Umami. Kvasit může nejen zelenina

17. září 2024

První rozhlasová hra známé české prozaičky s Pavlou Beretovou v hlavní roli. Text si pohrává s principy hororu, společenskokritického statementu a nespolehlivé vypravěčky. Volně navazuje na úspěšný divadelní projekt Petry Hůlové Já, kimči. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů. Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje rozhlasová hra expresivní výrazy.

Osoby a obsazení: Věra (Pavla Beretová), Izabela (Elizaveta Maximová), Táta (Miroslav Hanuš), Paní Šedá (Zuzana Hykyšová), Babička (Jarmila Konrádová), Pan Vratislav (Petr Stach), Lokační (Pavel Neškudla), Pan Čadík (Zdeněk Velen) a Mladíček (Matěj Převrátil)
Dramaturgie: Renata Venclová
Zvuk: Radim Dlesk
Zvukový design: Martin Ožvold
Hudba: Martin Ožvold
Režie: Johana Ožvold
Premiéra: 17. 9. 2024

Věra je mladá žena, která se s přítelkyní věnuje zavařování ovoce a fermentaci zeleniny. Uvnitř její hlavy to ale navíc kvasí nevšedními myšlenkovými pochody. Kriticky a se štiplavou ironií reflektuje českou společnost a lidskou civilizaci vůbec. Není celý rozdíl mezi sebezničujícím chováním lidstva a sebedestruktivním chováním bakterií pouze v měřítku? A kapitalismus pouhý princip fermentačního sudu? A co když práva mikroorganismů nejsou nijak zvlášť odlišná od těch našich? 

Co je umami?
Vedle čtyř základních chutí slané, kyselé, sladké a hořké rozeznáváme od začátku minulého století i tzv pátou chuť umami. Objevil ji v roce 1907 japonský chemik Kikunae Ikeda, její název v překladu znamená „chutný, lahodný“. Chuť umami vnímáme prostřednictvím specifického receptoru mGluR4, který reaguje na v jídle obsaženou kyselinu glutamovou nebo její soli glutamany. Dříve se jí také říkalo masová chuť. Chuť umami obsahují ve zvýšené míře např. vyzrálá rajčata, maso a kosti, houby shiitake, zralé sýry, mořské plody, mořské řasy i maso mořských ryb, fermentovaná zelenina, sojová omáčka…

Ve vyprávění se hlavní hrdinka vrací k událostem v zahradní kolonii, kam se kolem roku 2016 uchýlila s přítelkyní Izabelou a spolu se pustily do zavařování a fermentace ve velkém. Postupně pochopíme, že obě ženy spolu sdílejí mnohem víc než jen vášeň pro pátou chuť umami. Když začne Věra vyprávět, není k zastavení. Ale přesto, nebo právě proto: není nakonec víc toho, o čem nikdy nemluví?

Jak funguje binaurální zvuk?
Vypadá jako lidská hlava a má dokonce i lidské uši s ukrytými mikrofony. Díky tomu dokáže zaznamenat zvuky stejným způsobem jako vaše uši. Pokud se něco děje napravo od vás, uslyšíte to v levém uchu o něco tišeji a také zpožděně. Výsledný zvuk navíc bude zdeformovaný šířením v prostoru kolem vaší hlavy, a dokonce i záhyby vašeho ucha. Protože binaurální mikrofon vypadá jako vy, slyší jako vy a jde o zcela unikátní zprostředkování „zvukové“ reality.

Režie nevšedního monologického textu se ujala Johana Ožvold, hudbu a zvukový design vytvořil Martin Ožvold. Svou výslednou zvukovou a skladebnou kompozici popsali jako „eklektickou plundrofonii vycházející z DJské estetiky remixování a rekontextualizace. Klaustrofobní sklenicové echo zpřítomňuje sklep plný zavařenin a nakládané zeleniny i uzavřený svět chatové kolonie, do kterého jakoby z ničeho nic vpadly Stranger Things“.

Vedle Pavly Beretové v inscenaci dále účinkují Elizaveta Maximová, Miroslav Hanuš a několik dalších skvělých herců ochotných zapojit se byť i jen několika větami nebo slovy. 

Premiéru vysílá Český rozhlas Vltava 17. září 2024 od 20:00. Poté bude nahrávka k poslechu ve streamu v binaurální kvalitě. Nasaďte si sluchátka a propadněte se do světa, ve kterém na velikosti nezáleží, kde ti nejmenší nositelé života dojdou uznání, které jim člověk odpradávna dluží.

Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.