Petr Vizina: Nenechme se fascinovat zlem

Zatímco doma chladíte šampaňské na půlnoční přípitek, rozmlouváte dětem petardy, aby psy v okolí nebolely uši, a vybíráte jen světlice, zatímco chystáte dostatečný počet židlí kolem dlouhého stolu, abyste měli kam usadit přátele, nedaleko od vás si parta zlodějů připravuje dodávku, aby měli ukradené věci, včetně židlí, jak odvézt. Zmizel totiž i nábytek.

Čtěte také

Petr Vizina: Není svobody bez solidarity

Zatímco podáváte hostům drink na přivítanou, na konci vaší ulice nevítaní hosté páčí zámky u dveří, aby svou návštěvou pošpinili cizí soukromí a vzali, co jim nepatří.

Ne nadarmo se píše, že ďábel přichází, aby kradl, zabíjel a ničil. Zdánlivě jde u krádeže jen o věci, ale podstatou, stejně jako u zabíjení a ničení, je útok na lidskou důstojnost. Právo vlastnit, mít něco svého, je totiž součástí lidské důstojnosti, že se vám nikdo nemůže jen tak projít po bytě a sebrat, co se mu zlíbí, je součástí právního státu. Snad všechny tyranie, nacistická za války i ta komunistická po ní, lidskou důstojnost pošlapaly a kradly podobně jako ti gauneři v noci na Nový rok v sousedově domě.

Ten obraz, kdy se celá ulice chystá slavit a přát si do roku 2020 vše dobré, zatímco o kousek dál si zlodějská parta natahuje rukavice, je fascinující, ale zlem se člověk nesmí jen tak nechat fascinovat. Platí totiž, že co nás fascinuje, to nás taky proměňuje. V dobrém i ve zlém.

Čtěte také

Petr Vizina: Tábor je stále hora proměnění

Písmo svaté, či chcete-li Bible, není zlem fascinována, vlastně právě naopak. Ve věci zla je velmi diskrétní a říká nám jen to, co nutně potřebujeme vědět. V textech Starého i Nového Zákona je ďábel, nepřítel a škůdce člověka, opravdu jmenován jen několikrát. Má to své opodstatnění – co nás fascinuje, to nás proměňuje.

Byl jsem svědkem situací, kdy muži a ženy na kazatelně rozprávěli dlouze o satanu a jeho démonech, načež se přízraky začaly prohánět hlavně myslí naslouchajících. Platí, že strach má velké oči. Proto nám postačuje vědět, že ďábel přichází, aby kradl, zabíjel a ničil.

Nebuďme naivní, máme nepřítele, mohli jsme si popřát se sousedy o silvestrovské půlnoci a bylo by to přesné, jenomže nás to ani nenapadlo. Hlavně by to nebylo opravdové přání. Děti žasly nad světlicemi, my cinkali sklenkami a přáli si dobrý Nový rok, štěstí a zdraví, jiným slovem požehnání. Mohli jsme být pozornější, ale kdo ví, zda by to pomohlo.

Čtěte také

Petr Vizina: Ministr kultury jako šutr v Bečvě

Nechme se v novém roce fascinovat vším, co je dobré a správné, ale nebuďme naivní, máme nepřítele, který kolem obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by spolkl, píše se v dopise přisuzovaném apoštolu Petrovi. Podle apoštola a jeho kolegů není správné hrát s dobrým a zlým hru na mediální vyváženost, v Bibli nemluví pět veršů Bůh a dalších pět veršů ďábel.

Dobré nás proměňuje, zlo ničí, ale stejně nemá poslední slovo. Nenechme se fascinovat zlem a zlým, jen si buďme jistí, že zlo nikam neodfrčelo jako ti zloději o silvestrovské půlnoci.