Pavla Horáková: Niemojów a Neratov, dva svědkové času na Divoké Orlici
To místo mezi Orlickými a Bystřickými horami jsem znala jen z fotografií a lákalo mě už léta.
Čtěte také
Až letos se mi konečně podařilo překročit v Bartošovicích Divokou Orlici, která tu tvoří česko-polskou hranici, a na skok navštívit osadu Niemojów v samém polském příhraničí.
Jen pár kroků od hraniční čáry se tu nacházejí malebné rozvaliny zámečku, a kdo neví, kde hledat, snadno je mine. Romantické ruiny vypadají, jako kdyby tu chátraly nejmíň od třicetileté války, ale ke zpustnutí stavby stačilo jen pár desítek let. Renesanční rychtářský dvůr z 16. století se stejně jako stovky dalších staveb na obou březích hraniční řeky stal obětí geopolitických zvratů a nacionalismu 20. století.
K orientaci může poutníkovi posloužit zachovalý kostel Navštívení Panny Marie v bezprostřední blízkosti trosek, po němž vesnice dostala své německé jméno Marienthal, a dřevěná chalupa s propadlým krovem, která připomíná, jak vypadala někdejší obydlí pruských řemeslníků a rolníků.
Čtěte také
Rozvoj cestovního ruchu na konci 19. století přinesl převážně tkalcovské vesnici rozkvět. Letovisko Sommerfrische Marienthal bylo mezi válkami oblíbeným střediskem zimní i letní turistiky. V historickém zámečku až do roku 1939 fungoval malý hotel a hostinec. Po druhé světové válce byla obec osídlena repatrianty, kteří však kořeny nezapustili, a postupně se vylidňovala.
Sám zámeček válku přečkal bez větších škod. Připadl státu, ale ten se ukázal být špatným hospodářem, a tak dnes z kdysi honosné stavby s výstavnou lodžií zbylo jen pobořené obvodové zdivo a pár kamenných schodišť a kleneb, jimiž prorůstá náletová zeleň. Zbytek leží v sutinách. Nový majitel má prý s areálem bohulibé plány, haldy rumu třídí parta polských nadšenců, avšak pokrok v Niemojówě zatím není příliš znát.
Jen několik málo kilometrů na sever odtud, proti proudu Divoké Orlice, leží na opačném břehu hraniční říčky víska se stejnou počáteční a koncovou hláskou. Neratov, německy Bärnwald. I tato obec po vysídlení původního obyvatelstva téměř zanikla a počet stálých obyvatel se ještě nedávno počítal na jednotky. Tamní nejvýznamnější památka, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, po desetiletí sdílela podobný osud jako zámeček v nedalekém Niemojówě.
Čtěte také
Požár od sovětské protitankové střely na konci války zničil dřevěné stavební prvky a od poloviny 50. let byl kostel bez krovu ponechán napospas živlům a vegetaci. Šťastným řízením osudu dvakrát unikl plánované demolici. Od 90. let neratovský farář Josef Suchár spolu s farníky a občanským sdružením pozdvihl chrám i obec z ruin a dal jim druhý život. Dnes je neratovský kostel ojedinělým architektonickým dílem, které nezastírá, čím si prošlo, a své šrámy vystavuje hrdě jako klenoty.
Člověk neznalý novodobé historie by nepoznal, že lesnaté údolí Divoké Orlice s roztroušenými půvabnými roubenkami a kvetoucím turistickým ruchem bylo ještě před sto lety lidnatou zemědělskou oblastí s čilou řemeslnou výrobou, poté dějištěm divokých odsunů, poprav, msty, plenění, umělého dosidlování a opětovného vylidňování, po nichž následovala desetiletí úpadku a chátrání.
Neratovský kostel a niemojówský zámeček tak zůstávají nejviditelnějšími mementy událostí 20. století a skýtají naději, že jakkoli je člověk schopen bezuzdně bořit a ničit, dokáže také nezištně budovat a silou vůle a vize napravovat křivdy a vzdorovat zkáze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
